Hlavní obsah

Svědek nehody na D1: Jeli jako blázni, nemohli to ubrzdit

Právo, Radim Vaculík

Když Stanislav Znišťal vyjel ve čtvrtek brzy ráno z Ostravy, ještě netušil, že jeho cesta do Prahy bude trvat přes sedm hodin. A to se může počítat mezi šťastlivce, kterým se nakonec do hlavního města podařilo vůbec dojet. Znišťal se kolem 10. hodiny stal přímým svědkem jedné z řetězových havárií na dálnici D1 na Vysočině, přesněji na 102. kilometru této nejznámější české silnice.

Foto: Luboš Pavlíček, ČTK

Záchranáři u hromadné nehody na D1

Článek

"Nemuselo to být tak hrozné, kdyby někteří nejeli za velmi hustého sněžení a téměř nulové viditelnosti jako blázni. Pak se nemohli divit, když nestačili brzdit a skončili v sobě nebo v příkopu,“ kritizoval Znišťal počínání řidičů-sebevrahů.

"Když jsem byl na tom 102. kilometru ve směru na Prahu, uviděl jsem v protisměru nabouraný kamión, který byl opřený o středová svodidla. Auta od Prahy na Brno už pak před ním nestihla zabrzdit a zhruba 10 až 15 jich kolem toho kamiónu do sebe narazilo nebo skončilo v příkopu,“ popsal děsivé dění na D1 Znišťal.

Za nehodu mohli i ti blázni na D1, tvrdí svědek

Sám prý viděl tak na 30 metrů před sebe a jel kolem 80 kilometrů za hodinu. To prý ale nemohl říct o desítkách aut kolem něj i v protisměru.

"Spousta z nich i přes to špatné počasí a kluzkou, zasněženou vozovku jela určitě víc než stovkou. Nechápal jsem to. Podle mě za ty nehody nemohlo jen počasí, ale právě ti blázni na D1,“ podotkl Znišťal, který nakonec rovněž uvízl v několikakilometrové koloně.

Důvod byl jediný – k řetězové havárii totiž došlo i ve směru na Prahu, jen dva kilometry před místem, kde zůstal stál se svým vozem i Znišťal.

"Strávil jsem tam asi dvě hodiny, ale pak jsem to otočil a vrátil se na sjezd ve Větrném Jeníkově, odkud se mi podařilo po dalších třech hodinách dostat vedlejšími cestami do Prahy,“ dodal ke své strastiplné cestě Znišťal.

Výběr základních údajů o dálnici D1
TrasaPraha-Jihlava-Brno-Vyškov-Lipník nad Bečvou-Ostrava-Polsko
Délka377 km, v provozu 264 km (Praha-Vrchoslavice, Ostrava-Bohumín), zbytek ve výstavbě či v přípravě jako D47
Počátek výstavby8. září 1967; dálnice se začala stavět již 2. května 1939, stavbu však přerušila válka, po válce byla stavba obnovena, v roce 1950 však opět zastavena
Předpokládaný konec výstavbyrok 2013, úsek Říkovice-Přerov
Nejvyšší intenzita dopravypřes 100 000 automobilů za 24 hodin u Prahy
Související témata:

Výběr článků

Načítám