Článek
FNM na konci devadesátých let vlastnil 46procentní podíl akcí MUS. Podle Češky se zničehonic stalo, že někdo začal skupovat akcie – například ty, které vlastnily obce. „Tehdy to byla velmi nepříjemná situace,“ prohlásil Češka.
Podle něj byl problém v tom, že někdo nakupoval akcie skrytě. Později se prý ukázalo, že šlo o společnost Newton, za kterou stála část manažerů spjatých s MUS. Druhým problémem pak podle Češky bylo to, že peníze na skupování akcií pocházely přímo z MUS – konkrétně z finančních rezerv, které měly jít na sanaci vydolovaných prostor.
FNM se snažil v dubnu 1998 na valné hromadě odvolat tehdejší vedení MUS. Zároveň chtěl jednat o odkupu akcií tak, aby stát získal zpět nadpoloviční podíl. Jenže ani v jednom neuspěl. Účastníci valné hromady hlasovali proti návrhům fondu. Tehdy se podle Češky poprvé ukázalo, že akcie potřebné k získání majority již držel někdo jiný. „Valná hromada nás poslala k šípku, slušně řečeno,“ řekl Češka.
Politický boj?
Pak se podle Češky z případu MUS stal politický a mocenský boj. Vláda se ho pokusila odvolat a on nedlouho poté raději sám na funkci rezignoval. „Pan (Miloš) Zeman (šéf ČSSD a budoucí premiér) tehdy vykřikoval něco, že Češka půjde do tepláků,“ konstatoval. Převzetí firmy jejími manažery Češka několikrát označil za nepřátelské nebo za „faul na stát“, který podpořila sociální demokracie.
Češka se později obrátil na policii, jíž předložil mimo jiné listiny ze soukromého archivu člověka, který ho prý na snahy o ovládnutí MUS jako první upozornil a kterého před soudem nechtěl jmenovat. Soudkyně Silvie Slepičková ho ale přesvědčila, že jeho jméno říct musí, protože by to mohl být nový důležitý svědek. Češka nakonec připustil, že informace dostal od svého tehdejšího poradce Ivana Dunovského. „Mám reálnou obavu, že by mohl být ohrožen,“ řekl v této části výpovědi Češka
DALŠÍ PODROBNOSTI ZE SOUDU KOLEM MUS |
---|
Sporný prodej akcií MUS prověřovala BIS |
Celý případ se točí kolem manažerů spjatých s MUS – Antonia Koláčka, Jiřího Diviše, Petra Krause, Oldřicha Klimeckého a Marka Čmejly. Obžaloba je viní z toho, že těžařskou společnost ovládli jejími vlastními penězi a zároveň oklamali stát, když předstírali, že majoritním vlastníkem akcií je společnost sídlící v zahraničí.
Ve skutečnosti však podle spisu měli kontrolu nad většinou akcií skrze jimi ovládané společnosti. Pak vyčkali na pokles ceny akcií a následně je koupili. Česku tím údajně způsobili škodu nejméně ve výši 3,2 miliardy korun. Hrozí jim za to až desetileté vězení.
KOLÁČEK ODMÍTÁ, ŽE BY CHTĚL OKLAMAT VLÁDU |
---|
Zastavte mé stíhání, žádal soud Koláček |
Obžalovaní jakoukoliv vinu odmítají a proti čtvrteční více než čtyřhodinové výpovědi Češky se ostře ohradili. „Slyšeli jsme příběh negativně naladěného člověka, v kterém se řešily pouze jeho dojmy a nikoliv skutečnost,“ uvedl Koláček.
Diviš pak svědka označil za velkého příznivce konspiračních teorií, z kterých pak čerpal státní zástupce. Za pouhé domněnky pak výpověď označil Kraus i Čmejla. Manažeři také odmítali tvrzení o nepřátelském převzetí firmy. Jsou naopak přesvědčeni, že se díky nim povedla restrukturalizace a transformace firmy.