Článek
Žena studovala v navazujícím magisterském programu Specializace ve zdravotnictví, oboru Intenzivní péče na 1. lékařské fakultě. V žalobě k pražskému městskému soudu po neúspěchu s obhajobou práce tvrdila, že vedoucí práce byla nesvědomitá.
Soud ale takovou argumentaci shodil ze stolu, když v přístupu vedoucí, způsobu státní zkoušky ani následném rozhodnutí o ukončení studia neshledal žádné vady.
Neúspěšná studentka však nesložila zbraně a kasační stížností se obrátila na Nejvyšší správní soud.
Univerzita obvinila dvojčata z opisování u zkoušky, soud uznal „propojení myslí“
„Ačkoli vedoucí v průběhu tvorby práce upozorňovala na nedostatky, tato upozornění byla prezentována chaoticky a nepřehledně,“ napsal studentčin advokát.
„Nadto vedoucí diplomové práce ke konci celé přípravy práce označila práci jako ‚již docela pěknou‘ a vytkla pouze minoritní nedostatky, aby následně práci nedoporučila k obhajobě. Takový závěr považovala za překvapivý a postup vedoucí práce za neodborný,“ dodal advokát.
Senát NSS v čele s Davidem Hipšrem ale neměl pro takový přístup pochopení a stížnost zamítl. Soudci upozornili, že vedoucí studentku opakovaně upozorňovala na nedostatky v práci.
Závěrečnou práci zpracovává student, nikoli vedoucí práce
Sice v jednu chvíli opravdu použila termín „již docela pěkná“, ovšem současně studentce napsala o dalších problémech. Nakonec vedoucí ve svém posudku dvakrát nedoporučila práci k obhajobě.
K žádnému porušení zákona nedošlo
„Vedoucí práce vynaložila úsilí na zlepšení kvality práce stěžovatelky. Nelze ji přisvědčit, že jí mohlo vzniknout legitimní očekávání či dobrá víra, že její práce bude hodnocena příznivě, neboť uvedené z ničeho nevyplývá,“ konstatovali soudci.
Soudní senát uvedl, že studentka kladla na vedoucí práce neopodstatněné nároky a vlastně ji činila odpovědnou za konečné hodnocení.
Závěrečnou práci zpracovává student, nikoli vedoucí práce. Neúspěch u obhajoby nelze paušálně přičítat vedoucímu práce
„Závěrečnou práci zpracovává student, nikoli vedoucí práce. Neúspěch u obhajoby či nedostatečnost a chyby při zpracování diplomové práce nelze paušálně přičítat vedoucímu práce,“ vysvětlili soudci.
„Bylo tedy na stěžovatelce, aby svou diplomovou práci vyhotovila a odevzdala v takové kvalitě, aby ji mohla obhájit,“ dodali.
„V nyní souzené věci nebylo prokázáno porušení zákona o vysokých školách ani vnitřních předpisů, a kromě subjektivního přesvědčení o opaku stěžovatelka žádné konkrétní skutečnosti neuvedla ani nedoložila,“ podotkl Nejvyšší správní soud.
„Nelze proto než konstatovat, že rozhodnutí o ukončení studia dle zákona o vysokých školách pro nesplnění studijních povinností bylo v souladu se zákonem,“ zakončil.