Článek
Podle spisu vjel strojvedoucí s cisternami plně naloženými práškovým vápencem příliš rychle na traťovou přeložku, přičemž v důsledku toho třináct ze sedmnácti vagonů skončilo mimo koleje.
V místě nehody byla trať kvůli stavbě silničního obchvatu Mariánských Lázní dočasně vedena ostrými protisměrnými oblouky po mostním provizoriu. Zatímco tam byla povolená maximální rychlost třicet kilometrů za hodinu, vlak jel v úseku třikrát rychleji.
Chebský soud dospěl k závěru, že se jednalo o systémové selhání a nelze odpovědnost za nehodu přičítat obžalovanému. Státní zástupce požadoval pro Růžičku tříletou podmínku a dva roky zákazu činnosti.
Podle obžaloby strojvedoucí nerespektoval rychlostní omezení na 30 km/h a úsek, kde byla trať vedena ostrými protisměrnými oblouky po mostním provizoriu, projel téměř devadesátkou.
„Obžalovaný na trati přehlédl železniční značku, tzv. předvěstník, který má strojvedoucího dostatečně dopředu upozornit na blížící se místo s omezenou rychlostí. Umožňuje mu tak v předstihu brzdit,“ tvrdil státní zástupce Vlastimil Šácha.
Podle něj byl předvěstník umístěn na rovince a v dostatečné vzdálenosti, aby jej mohl obžalovaný včas vidět.
Podle závěru okresního soudu ale nebyl obžalovaný prokazatelně se změnami na trati seznámen ze strany zaměstnavatele, a navíc bylo dopravní značení umístěno nesprávně.
Růžička se hájí tím, že v jízdním rozkaze žádné omezení v tomto úseku neměl.
„Nejsem žádný sebevrah. Vůbec jsem netušil, že tam probíhají nějaké stavební práce. Protože tuhle trať jsem měl jet poprvé po půlroce, tak jsem si ve výchozí stanici pečlivě nastudoval všechny změny,“ uvedl Růžička.
„Upozornění na snížení rychlosti nebylo ani v písemném jízdním rozkaze, kde jsou uvedena všechna dočasná omezení, nenašel jsem ho ani v takzvané knize normálií, jejímž prostřednictvím nás zaměstnavatel upozorňuje mj. i na traťové úseky s trvalými změnami,“ prohlásil Růžička.
Státní zástupce argumentoval tím, že informace Růžičkovi zaměstnavatel poslal elektronicky na služební tablet. Tuto zprávu však Růžička před jízdou nečetl.
A právě to bylo podle obžaloby pochybení s tím, že jako strojvůdce se měl seznámit se změnami na trati prostřednictvím tabletu.
Podle závěru okresního soudu ale neexistovala nějaká zákonná nebo jiná povinnost, podle které by se strojvůdce měl seznámit se změnami na trati z tabletu, který mu byl ze strany zaměstnavatele přidělen.
Za jedinou chybu považuje Růžička jen to, že přehlédl předvěstník. „Když ale na trati nečekáte žádné omezení, tak se na značení tak úplně nesoustředíte. Já jsem v tu chvíli zrovna něco hledal v jízdním řádu. Když jsem se podíval znovu na trať, míjel jsem akorát rychlostník s povolenou devadesátkou, takže jsem byl pořád v klidu,“ dodal Růžička.
Ten nyní působí jako strojvůdce zkušebního centra Výzkumného ústavu železničního ve Velimi, kde testují nové lokomotivy.