Článek
Vodrážka soudu popsal, jak se probíral archivními materiály komunistické kontrarozvědky a výpověďmi pamětníků. Z nich podle něj vyplývá, že Srpa řídili tři operační důstojníci, kteří ho prověřili jako věrohodný zdroj cenných informací. „Byl tím kanálem a pramenem informací, které plynuly pro StB,“ řekl badatel, který se v dobách totality pohyboval v uměleckém undergroundu.
Z archivů podle něj vyplývá, že Srp se s důstojníky sešel 151krát a podal 299 zpráv. S rozvědkou podle Vodrážky komunikoval konspiračními metodami, jako byly telefonáty přes heslo, schůzky i zprávy schovávané v utajené schránce u Národní třídy.
„Agenda, kterou předával Srp, končila důležitou větou, že agenturní zpráva je ověřená a od zdroje, který je sám podle nich prověřený a podává pravdivé informace,“ upřesnil badatel.
Srp již dříve argumentoval tím, že si estébáci krycí jméno Hudebník a zprávy s tím spojené vymysleli. Podle Vodrážky to nedává smysl, protože práce kontrarozvědky byla založená na propracovaném sběru informací od ověřených zdrojů, Srpovy zprávy navíc prý procházely různými odděleními StB.
Hutka: Nechápu, proč bych se měl Srpovi omlouvat
Srp prý podával zejména detailní organizační informace o různých kulturních aktivitách, které byly pro komunistický režim na hraně zákona. Podle Vodrážky Srp kromě odpovědí na dotazy důstojníků sám aktivně zprávy dodával a rovněž plnil zadané úkoly.
Jeho slova potvrdil další svědek, historik z ÚSTR Pavel Blažek, který se věnuje výzkumu protikomunistického odboje. Podle něj Srp dříve ve svém životopisu zmiňoval schůzky s estébáky, vždy se ale jednalo o nějaké zpravodajské hry a vědomou spolupráci nepřiznával. Po roce 2007, když se svazky StB odtajnily, nastal podle badatele informační zlom.
„Z archivů vyplývá, že Srpova spolupráce byla rozsáhlá. Je to jeden z největších počtů schůzek, s jakými jsem se při zkoumání dokumentů setkal. Přijde mi absurdní, aby někdo někoho žaloval za výrok, že byl udavač, a přitom byly k dispozici agenturní záznamy takového rozsahu. Bohužel všechno svědčí o tom, že jste udavač byl,“ obrátil se historik na Srpa.
Do jaké míry mohly Srpovy informace někoho poškodit, lze podle Blažka těžko popsat, protože řada lidí, kterých se to týkalo, již nežije. Faktem ale podle něj je, že StB skládala z informací svých zdrojů mozaiky, na základě kterých pak jednala. Srp například podle dokumentů StB informoval o psychickém stavu disidentů, kteří se rozhodovali, zda emigrovat, přičemž právě na ně měla StB spadeno při tzv. akci Asanace, při které nutila nepohodlné lidi k odchodu z vlasti.
Bývalý dlouholetý šéf Jazzové sekce Srp ve svém případu už dříve namítal zejména rozhodnutím Městského soudu v Praze z roku 2000, podle kterého byl ve spisech StB veden neoprávněně. Podle verdiktu se nepodařilo jednoznačně prokázat pravost Srpova podpisu na závazku.
Srp podal žalobu na Hutku, chce aby se mu omluvil za výroky o spolupráci s StB
Spor mez Srpem a Hutkou se rozehrál po návrhu prezidenta Miloše Zemana v roce 2017, aby Srp stanul v čele Etické komise ČR pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu. Hutka na to reagoval na facebookové stránce příspěvkem, ve kterém napsal, že ve svém spisu vedeném StB na sebe našel čtyři udání od Karla Srpa. „Jemu jsem věříval a všechno řekl, po převratě jsem se to pak dočetl ve spise. To už asi není kozel zahradníkem, to je jaksi svět na ruby...,“ napsal tehdy Hutka.
Táž komise Srpovi přitom před čtyřmi lety odmítla vydat osvědčení příslušníka protikomunistického odboje, proto se proti Zemanovu návrhu ohradila. Tehdejší premiér Bohuslav Sobotka nakonec Srpa do komise odmítl jmenovat.
Srp podal na Hutku žalobu a chce omluvu. Podle jeho právníka Adama Černého Hutka zveřejnil nepravdivé údaje. „Jejich rozšířením byla způsobena újma žalobci,“ sdělil již dříve advokát s tím, že jeho klientovi by stačila Hutkova omluva.
Srp má se Zemanem přátelský vztah. V únoru 2013 uspořádal v sídle Jazzové sekce soukromou oslavu pro Zemana, tehdy nově zvoleného do úřadu prezidenta. Zeman Srpovi udělil 28. října téhož roku medaili Za zásluhy.
