Sprejeři z Karlova mostu dostali znovu podmínky

„Soud nemá o vině obžalovaných jakékoliv pochybnosti. Oba obžalovaní jsou ze svého protiprávního jednání jednoznačně usvědčováni výpověďmi svědků, kteří byli u hlavního líčení slyšeni,“ uvedla v odůvodnění verdiktu soudkyně Pavla Hájková s tím, že svědci zcela jednoznačně poznali oba obžalované jako pachatele.

Pokud bratři stotisícové částky neuhradí, mají strávit podle rozsudku šest měsíců ve vězení. Verdikt není pravomocný, bratři si ponechali lhůtu na případné odvolání.

Steiger s Wittigem nasprejovali letos v červenci na pilíř Karlova mostu mezi Kampou a ulicí U Lužického semináře na Malé Straně nápis „SEPSIS“, doplněný o dva kříže. Výtvor měl rozměry asi pět krát dva metry.

Z bratrů, kteří mají ale rozdílné příjmení, se k činu přiznal jen Steiger. Podle jeho slov to byl pouze on, kdo na Karlův most sprejoval. Na jejich společné procházce Prahou si koupil spreje, prý proto, že v oblasti, kde v Německu žijí, se žádné neprodávají. Časem pak došli ke Karlovu mostu, přes který přešli a zachtělo se jim na záchod. Sešli z mostu a po chvilce došli na opuštěnější místo.

„Říkal jsem si, tady je klidný plácek, kde nebude na mě vidět, a začal jsem tam sprejovat na stěnu. Až později jsem se dozvěděl, že se jednalo o pilíř Karlova mostu,“ řekl při říjnovém jednání Steiger s tím, že si je jistý, že sprejoval jen on sám, zatímco jeho bratr močil opodál. Wittig jeho slova posléze potvrdil.

Jejich tvrzení ale nesedělo s výpověďmi svědků, kteří na bratry nezávisle na sobě zavolali policii. „Jeden dělal obrys toho graffiti a druhej to jakoby doplňoval,“ uvedl v říjnu u soudu muž z nedaleké restaurace.

Ve středu v podstatě stejně vypověděla svědkyně, která sledovala incident z jiného místa a rovněž zavolala policii. „Viděla jsem tyto dva pány, kteří vytahovali sprej a sprejovali tam nějaké graffiti. Nejprve začal sprejovat jeden a potom sprejoval ten druhý,“ řekla žena s tím, že oba poznává na sto procent.

I díky těmto výpovědím měl státní zástupce Jan Lelek vinu obou bratří za prokázanou. Steiger se podle něj snažil vztáhnout vinu pouze na sebe, podle Lelka je ale jejich obhajoba ve světle provedených důkazů osamocena. „Důkazy jednoznačně prokazují, že pachateli daného skutku byli oba pánové obžalovaní,“ řekl Lelek a navrhl stejné tresty jako v létě.

Oproti tomu obhájce obou bratrů Martin Doubrava, který souhlasil s návrhem trestu pro Steigera, soudu navrhoval Wittiga zprostit, protože se údajně neprokázalo, že by i on sprejoval. Soudu nadnesl tezi, že si svědci mohli splést plechovku piva se sprejem.

„Chtěl bych říct, že to v každém případě byla stoprocentně pouze má vina. Já jsem byl opravdu ten jediný, kdo něco posprejoval. Můj bratr v životě nic neposprejoval,“ stál si za svou pravdou Steiger. „Je mi to velice, velice líto a svého jednání velmi lituji,“ dodal.

I bratr na závěr znovu odmítl, že by sprejoval. Soud ale nepřesvědčili. Soudkyně Hájková snahu Steigera vzít vinu pouze na sebe vysvětlila tím, že pokud by byl Wittig odsouzen za trestný čin, přišel by o svou práci v německé armádě.

Podle zasahujících strážníku se bratři nepokusili o útěk. Jelikož muži posprejovali kulturní památku, hrozily jim až tři roky vězení. Ve zkráceném řízení nicméně dostali podmíněné tresty, pokuty po 100 tisících korun a vyhoštění na pět let z ČR. Proti trestnímu příkazu ale na poslední chvíli podal odpor obhájce obou bratrů, a soud tak musel nařídit hlavní líčení. I v něm ale dostali znovu stejné tresty.

Graffiti následně odstranil načerno vysokotlakou wapkou podnikatel Miloslav Černý. Zatímco památkáři měli v plánu pracovat tři týdny, Černý to zvládl během pár nočních hodin. Černý se likvidací graffiti živí a nemohl prý spát, když věděl, že jde o každou hodinu, proto vyrazil jednat.

Podle restaurátorů a Technické správy komunikací bylo odstranění neodborné a vyžádalo si dočištění za asi 40 tisíc korun. Černý to připustil s ohledem například na světelné podmínky. Policie vyšetřování „ilegálního“ odstranění graffiti následně odložila s tím, že nevznikla žádná škoda.