Článek
Justice uložila družstvu Svatopluk platit za užívání nemovitostí, které si přitom jeho členové sami po krachu H-Systemu dostavěli bez souhlasu konkurzního soudu. Spor doputoval až k Nejvyššímu soudu, který nejprve odložil vykonavatelnost verdiktu, ale nakonec dovolání zamítl. Družstvo tak muselo zaplatit.
Předmětem sporu u Ústavního soudu není samotná podstata sporu, ale to, že místo původně přiděleného senátu Nejvyššího soudu věc nakonec rozhodl jiný. Změna nastala s ohledem na specializaci jednotlivých senátů a souvisela s dodatečným vyhodnocením obsahu dovolání.
Kdo měl rozhodovat?
Družstvo takový postup napadlo stížností k Ústavnímu soudu a senát se soudkyní zpravodajkou Lucií Dolanskou Bányaiovou mu vyhověl. Soudci se pozastavili nad tím, že původní senát Nejvyššího soudu vydal usnesení o odkladu vykonavatelnosti, čímž zjevně vyhodnotil, že případ může projednat, a až poté se věc přesunula k jiným soudcům, aniž by to bylo vysvětleno.
Evropský soud zamítl většinu odškodného pro manažera KB za stíhání v kauze H-System
„Podle Ústavního soudu došlo k přidělení posuzované věci jinému senátu v rozporu se zásadou zákonného soudce i s rozvrhem práce Nejvyššího soudu, který musí být vykládán ústavně souladným způsobem. Vzhledem k charakteru tohoto pochybení se Ústavní soud nemohl vyjádřit k ostatním námitkám týkajícím se podstaty soudní kauzy,“ stojí v rozhodnutí Ústavního soudu.
ÚS neřešil podstatu sporu
„Tyto námitky teprve budou předmětem znovuotevřeného dovolacího řízení. Ústavní soud vyhlášeným rozhodnutím nijak nepředjímá výsledek rozhodnutí o dovolání. Nejvyšší soud je povinen rozhodnout v soudním oddělení a senátu původně určeném rozvrhem práce,“ dodala Dolanská Bányaiová.
Společnost H-System uzavřela po založení v roce 1993 se stovkami zájemců smlouvy o výstavbě a převodu bytů a domků v okolí Prahy. Na podzim 1997 zkrachovala, dokončila jen 34 rodinných domů. Tisícovka lidí přišla po pádu H-Systemu o miliardu korun. Majoritního akcionáře Petra Smetku soudy za vytunelování firmy potrestaly 12 lety vězení. Situace členů Svatopluku je specifická tím, že si byty na vlastní náklady dostavěli, ovšem bez souhlasu konkurzního soudu. Proto museli zaplatit za užívání nemovitostí.
Podobnou částku konkurzní správce vysoudil za období 2019 až 2021. V této linii teprve bude rozhodovat Nejvyšší soud. Peníze, které muselo družstvo zaplatit Monsportovi, následně vymáhá po svých členech. Celkem jde zhruba o 36 milionů korun. Většina z 60 rodin po předžalobní výzvě odmítla zaplatit, žalobami se tak nyní budou zabývat soudy.