Článek
„Soud zcela bez pochybností uzavřel, že obžalovaný s cílem poškozeného usmrtit tohoto napadl a zasadil mu deset bodných ran,“ konstatovala předsedkyně senátu soudu Jana Miklová s tím, že důkazy beze zbytku vyvrátily Ctiborovu obhajobu, zejména jeho verzi o nutné obraně.
Ctibor se podle obžaloby loni na konci června ve squatu v pražské Michli pohádal se svým spolubydlícím. Při hádce ho bodl do zad nebozezem (typ vrtáku). V tu chvíli mu ale v dalších útocích zabránil svědek, který byl zrovna s nimi ve vybydleném domě. Vytrhl mu vrták z ruky a zahodil ho. Také se snažil oba pohádané muže uklidnit, což se mu ale úplně nepovedlo.
Muži se podle žalobkyně hádali dál a ještě v noci Ctibor spolubydlícího pobodal dvěma keramickými noži. Zasadil mu deset ran, z toho šest vážných do hrudi a břicha. Zraněnému se poté podařilo utéci a venku mu náhodný kolemjdoucí zavolal záchrannou službu. Záchranáři pobodaného muže převezli do nemocnice, kde však na zranění zemřel.
Spolubydlícímu vrazil nebozez do zad a dvěma noži ho ubodal. Sebeobrana, hájí se
Ctibor proti popisu skutku nic nenamítal, odmítl ale, že by muže zavraždil. Šlo prý z jeho strany o nutnou obranu. Poškozený měl údajně Ctiborovi mimo jiné říct, že „mu ukáže peklo a že si počká, až usne, a zabije ho“. Proto Ctiborův obhájce navrhoval v závěrečné řeči svého klienta obžaloby zprostit, protože k činu „došlo v důsledku nutné obrany“.
Státní zástupkyně naopak Ctiborovu vinu měla za prokázanou a žádala pro něj jedenáctiletý trest vězení.
„Nerozumím tvrzení obžaloby, proč bych měl chtít poškozeného zabít, nebo dokonce zavraždit. Co bych tím získal?“ ptal se řečnicky v závěrečné řeči Ctibor a vyjmenovával možné důvody či motivy jako finanční prostředky, společenské postavení či žárlivost, které vzápětí zamítl. „Opravdu se z hlediska platné legislativy vinen necítím. Z morálního a lidského hlediska je mi líto, co se stalo, ale před zákonem vinu necítím,“ uzavřel řeč obžalovaný.