Článek
„Výroky soudů k absurdním sporům pak bývají o tom, že se má člověk něčeho zdržet, něco nedělat. To zní dobře, dokud takový výrok nepromítneme do reálné situace,“ řekl místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala.
Soudil případ, kdy jeden soused žaloval druhého, že mu stíní strom na sousedově pozemku a padá z něho listí na jeho pozemek. „Výrok takového rozhodnutí by pak musel znít, že majitel stromu se má zdržet stínění pozemku stromem a spadu listí,“ konstatoval Fiala.
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
Zpravidla se to podle něho řeší tak, že se soudce musí jet skutečně podívat do daného místa a posoudit, zda je stínění a spad listí nad míru přiměřenou.
Pan Nesnášenlivý
„To znamená, pokud jsou v sousedstvích takové stromky, a všichni všem nějakou mírou stíní a všem padají listy na parcely druhých, tak asi nenechá ten strom pokácet. Kdyby to byl jediný strom široko daleko, tak o tom bude soudce uvažovat,“ uvažoval nahlas Fiala v kontextu právních principů.
Zajímavé, čekal jsem přesný opak: totiž že buď soudce pošle žalobce v tomto případě rovnou k šípku, ať se lidi prostě (proboha!) dohodnou, anebo právě proto, že v daném místě je stromů málo, tak musí být zachován.
„Máte pravdu, můj postoj je opravdu ten, že kácet strom kvůli jednomu nesnášenlivému člověku není moudré,“ dodal Fiala s tím, že případ tak rozhodl.
Jste si jist, že jste strom před nesnášenlivým, zahořklým člověkem opravdu zachránil? „Domnívám se, že ano, pokud ten strom tedy někdo neotrávil, pokud ho nenavrtal nebo nevylil tam nějakou chemii,“ řekl Fiala. To už by bylo poškození cizí věci, přestupek v trestní rovině, jenže, kdo to dokáže...
Zakažte mu včely!
Podobný, ale už ne tak jednoznačný případ zažil soudce Fiala s včelami. „Žaloval soused souseda, že nechce, aby na jeho pozemek zalétaly včely ze včelína v sousedství. To je tedy otázka, protože včely jsou pozitivní faktor, neboť nepochybně opylovaly i stromy na pozemku žalobce. Ale abychom byli spravedliví. Soused souseda žaloval proto, že se bál o své dítě, které bylo alergické na včelí píchnutí. Najednou je to složité,“ poznamenal Fiala.
Případ včely se táhl tak dlouho a na dalších instancích, že jeho závěr už nedohlédne ani soudce Nejvyššího soudu. „Dovedu si ale představit, že kvůli včelám mohou vznikat problémy, protože jsem od přítele včelaře slyšel, že někteří lidé začínají mít malé úly i na balkónech. Já bych tedy nebyl rád, kdyby v panelovém nebo činžovním domě to někdo vedle měl,“ sdělil Fiala.
Hodil po mně půllitr!
K neuvěření na sporech o stromy, včely a další věci společného soužití je ještě jedna věc, a totiž to, že tento typ občanského sporu není ve své podstatě až tak ojedinělý, jak by se mohlo zdát. Nejde jen o hluk, odškodění za slovní a fyzické napadání, kdy například ve spisu je uvedena výpověď, že „soused J. M. mne atakoval nadávkami a hodil na mě půllitr,“ ale právě i o větve a to, kdo komu čím stíní.
Další případy se týkají toho, že jeden soused druhému i neoprávněně zatarasí cestu nebo si sebere kus pozemku postavením plotu a nehodlá jej uvolnit, ani když prohraje soud, jak nedávno Právo psalo. Říká se tomu tzv. připlocení.
„Ano, tyto spory nejsou ojedinělé,“ potvrdil vsetínský soudce Pavel Punčochář.
„Takové spory, které už postrádají soudnost, zdravý rozum, by snad už ani soudy neměly řešit,“ řekl právník a zakladatel Stálé konference českého práva Karel Havlíček. Je to stejně směšné, jako když si někteří místní a rybáři v Černošicích u Prahy uzurpují řeku pro sebe a žádají, aby úřady zakázaly jezdit turistickému přívozu Kazín po Berounce mezi Mokropsy a Lipencemi.