Článek
Tři týdny poté pak jiný senát stejného soudu dal ve sporu proti České republice za pravdu zase jemu.
Soudci žalovali stát, protože tvrdí, že podle jednoho ustanovení služebního zákona, platného od května 2002, by měli brát řádově o desítky tisíc vyšší měsíční platy než předtím (a doposud). Ministerstvo spravedlnosti však jejich nároky neuznalo. Za červen žalují jen proto, aby se vyhnuli placení vysokých soudních poplatků, které v případě prohry propadají, Pokud vyhrají spor o červnový plat, budou se zřejmě soudit o další měsíce. Pokud vyhrají, může to přijít státní pokladnu ročně na miliardy.
"Všechny žaloby mi přišly na stůl shodou okolností, aniž jsem o to jakkoliv usiloval či aniž jsem to chtěl. Podle daného rozvrhu práce totiž soudím všechny případy, kdy název žalovaného začíná písmenem Č. Tedy i všechny kauzy, kdy je žalovaným Česká republika," řekl Právu Šalamoun.
Jak dodal, když dostal na stůl i svoji žalobu, okamžitě to oznámil předsedovi soudu, který věc přidělil jinému soudci. V ostatních případech se pak otázal vedení soudu, zda jako zástupce protistrany bude namítat jeho podjatost. Vedení soudu mu sdělilo, že námitky mít nebude. Soudci si tak ve stejné při rozhodovali vzájemně o sobě. Není divu, že pak všechny spory o zvýšení mezd vyhráli.
Všechny strany sporu pod jednou střechou
Je to opravdu nevídané. V těchto kauzách pod střechou jedné budovy na pražském náměstí Kinských najdeme nejenom žalobce a soudce, ale i stranu žalovanou. Zástupcem státu je v nich podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích právě - Obvodní soud pro Prahu 5. Vedení soudu ale dospělo k závěru, že Šalamoun podjatý není.
"Usoudili jsme, že námitku podjatosti dávat nebudeme vzhledem k tomu, že se jedná čistě o otázku právního výkladu," potvrdil včera Právu místopředseda Obvodního soudu pro Prahu 5 Michal Holub. Proti rozsudkům se ale vedení soudu odvolalo, takže všechny žaloby bude ještě projednávat pražský městský soud.
Sám Šalamoun celou věc jako eticky spornou nevnímá. "To, že jsem rozhodoval o svých kolezích, nemohlo změnit můj právní názor. Navíc věc rozhodoval tříčlenný senát, ne jenom já, a ani účastníci řízení nic nenamítali," řekl.
Stejnou žalobu už vyhráli i soudci NS
Ve stejném typu sporu již letos v květnu uspělo jedenáct soudců Nejvyššího soudu u Městského soudu v Brně. Ten rozhodl, že jejich mzda za červen 2002 měla být o 65 tisíc korun hrubého vyšší. Průměrný hrubý plat soudce Nejvyššího soudu činil vloni přes 92 tisíc korun. Také v tomto případě se ale vedení Nejvyššího soudu, které ve sporu zastupovalo stát, proti verdiktu odvolalo, takže věc bude projednávat brněnský krajský soud.
Podstatou všech uvedených žalob je otázka, je-li možné použít jedno ustanovení služebního zákona, jež nabylo účinnosti 28. května loňského roku, pro výpočet platové základny, ze které se pak odvozují platy nejen soudců, ale i všech ústavních činitelů - ministrů, poslanců a senátorů. Jak brněnský městský soud, tak i oba senáty obvodního soudu pro Prahu 5 dospěly k závěru, že ano.
Mzda každého ze čtyř soudců-žalobců by tak za červen loňského roku měla být podle rozsudku pražského obvodního soudu řádově o 40 tisíc korun hrubého vyšší. Průměrný plat soudce okresního či obvodního soudu činil v té době přes 59 tisíc korun hrubého.
Čermák: jsou to chytráčci
Skutečnost, že někteří soudci vedou se státem spor o výši mzdy, kritizoval ve svém pátečním projevu na sněmu Soudcovské unie ministr spravedlnosti Karel Čermák. To Šalamoun odmítá. "Tu situaci jsme nezavinili my, chybu udělal někdo jiný," řekl a dodal, že jemu i jeho kolegům pouze došla trpělivost. "Už několik let tento stát pravidelně soudcům zákonem odnímá nárok na plat, který byl předtím zákonem jasně stanoven. A na rozdíl od zákonodárců my nemáme žádnou možnost dalšího výdělku," uvedl.