Článek
Jenže rozsudek zrušil odvolací soud s tím, že případ má projednat a rozhodnout jiný soudce. Odůvodnil to tím, že se Sperk v průběhu policejního vyšetřování účastnil rekognice a jejím výsledkem mohl být ovlivněn natolik, že už nemusel být nestranným.
To se nelíbilo ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS). Se stížností pro porušení zákona se proto obrátil na Nejvyšší soud v Brně, kde ale neuspěl. Obžalobu tak nakonec musí projednat jiný soudce.
Podle spisu zaskočil nestyda 49letou ženu kolem čtvrté ráno na nástupišti. „Holčičko, to máš za odměnu, že tady stojíš takhle brzy ráno sama,“ řekl a přiblížil se k ní na necelé dva metry, stáhl si kalhoty ke kolenům a masturboval dvě minuty, než přijel vlak. Než do něj žena nastoupila, stačil jí říct, že po ní bude chtít v létě sex.
Vražedkyně studenta ze Žďáru zůstane v detenci
Policisté později podle popisu vytipovali jako možného podezřelého místního důchodce. Ten při výslechu vše popřel. Žena na něj ale bez váhání ukázala během rekognice, kdy ho mezi pěti figuranty poznala podle postavy, chůze a hlasu.
A právě z výsledku poznávacího řízení si podle názoru krajského soudu mohl Sperk reálně vytvořit názor na to, že podezřelý je vinen, a při rozhodování už tak nemusel být objektivní.
S tím ale nesouhlasil ministr, podle kterého trestní řád přesně definuje, kdy mohou existovat pochybnosti o nestrannosti soudce. „Krajský soud neuvádí ani jedinou konkrétní okolnost, která by svědčila o vztahu samosoudce k projednávané věci či o poměru k jejím účastníkům,“ upozornil ministr.
Syn byl ubodán v den svých 14. narozenin. Soud poslal nepříčetného otce do detence
V této souvislosti také poukázal na vystupování Sperka během rekognice. „Pouze dohlížel na zákonnost tohoto neodkladného úkonu, do jehož průběhu nijak nezasahoval a trestní věc žádným způsobem nekomentoval. Pokud by si během rekognice vytvořil názor na hodnocení prováděného důkazu, není možné takové vnitřní hodnocení považovat za poměr k projednávané věci, a tedy ani důvod pro jeho vyloučení,“ stojí v ministerské stížnosti.
Blažek upozornil na to, že pokud by zákonodárce chtěl, aby účast soudce u rekognice nebo jiného neodkladného úkonu byla důvodem pro jeho vyloučení z trestního řízení, do zákona by to zapracoval.
Podle Nejvyššího soudu je ale na místě, aby byl soudce vyloučen z rozhodování ve věci po podání obžaloby. „V tomto případu byl výsledek poznávacího řízení zásadním usvědčujícím důkazem při odpovědi na otázku, kdo se činu dopustil. Již na základě této okolnosti si soudce mohl reálně vytvořit názor na to, zda je obviněný vinen,“ uzavřel Nejvyšší soud.