Článek
Zatímco soudci se tak nemusí obávat, že by mohli kárným opatřením přijít například o část platu, je možné, že za jejich rozhodnutí bude platit stát. Vzhledem k tomu, že v případu byl dle Nejvyššího soudu porušen zákon, může se dívka domáhat finanční satisfakce od státu. A na ministerstvu spravedlnosti už podle informací Novinek žádost o odškodnění leží.
Kárná žaloba by šanci na úspěch neměla a byla by jen prázdným mediálním gestem.
Případ, na který upozornily Novinky, vzbudil na začátku roku vlnu nevole a protestů i z řad odborníků. Odvolací senát ve složení Mária Petrovková, Dana Kancírková a Miroslav Novák tehdy při jednání vyslyšel skuhrání otčíma, jenž tvrdil, jak by byla trestem vězení postižena jeho rodina. Myšlenky na rodinu mu přitom nijak nebránily v desítkách případů znásilňovat nevlastní dceru. Styk si navíc nahrál a dívku pak vydíral.
Ona si začala. Soud vysvětlil, proč dal otčímovi znásilňujícímu nevlastní dceru podmínku
„Ve věci špatného rozhodnutí KS Brno jsem mohl efektivně učinit jediné – stížnost pro porušení zákona. Tu jsem podal a byl jsem u Nejvyššího soudu úspěšný. Kárná žaloba by šanci na úspěch neměla a byla by jen prázdným mediálním gestem,“ napsal Blažek na sociální síti X.
Ve věci špatného rozhodnutí KS Brno jsem mohl efektivně učinit jediné - stížnost pro porušení zákona. Tu jsem podal a byl jsem u @Nejvyssisoud úspěšný. Kárná žaloba by šanci na úspěch neměla a byla by jen prázdným mediálním gestem.https://t.co/T6YN2rxpof
— Pavel Blažek (@blazek_p) August 29, 2024
Na Blažkovo rozhodnutí upozornil server Česká justice. Podle něj po přezkoumání případu došlo ministerstvo spravedlnosti k závěru, že podání kárné žaloby zákon v tomto případě neumožňuje mimo jiné i proto, že soudci rozhodovali hlasováním v senátu a nelze porušit tajnost jeho protokolu. Je totiž možné, že některý ze soudců hlasoval proti podmínce. Podmínka za znásilnění také nevybočila z rozmezí zákonné sazby za tento trestný čin.
Nejvyšší soud: Podmínka byla chybou
Nejvyšší soud ale v červenci na základě Blažkovy stížnosti konstatoval, že krajský soud uložením podmíněného trestu porušil zákon ve prospěch pachatele.
„V důsledku jednostranného a zcela nedostatečného postupu došlo k nesprávné aplikaci kritérií pro určení druhu a výměry trestu. Podle Nejvyššího soudu je uložený podmíněný trest trestem nepřiměřeně mírným a nedostatečně reflektujícím postavení zvlášť zranitelné oběti a dopady spáchaného trestného činu na její život,“ uvedli soudci.
Rozhodnutí brněnského soudu sice nemohli změnit, ale výrok může ovlivnit budoucí rozhodování justice v obdobných případech. Případ posuzuje i Ústavní soud, kam podala stížnost znásilňovaná dívka.