Soudce Jelínek pošpinil justici, říká rozsudek

Jelínek za desetitisícové úplatky prý sliboval ovlivnění kauz u litoměřického soudu, konkrétně u senátu vedeného jeho přítelem Vlastimilem Nedvědem. Přestože šlo fakticky o korupci, Sedlařík jej odsoudil za podvod, protože prý Jelínek žádal peníze za služby, které nesplnil a zřejmě nikdy splnit nechtěl.

„Jelínek těžce dehonestoval justiční orgány jako takové, jejichž jednotliví představitelé v drtivé většině případů postupují právě opačným způsobem než on sám,“ napsal soudce Sedlařík v rozsudku, jehož písemné znění z konce ledna Právo nyní získalo.

Doplnil, že Jelínek „posílil v očích veřejnosti nesprávnou představu, že obvyklou součástí soudní praxe je zvýhodňování, klientelismus či korupce“.

Sedlaříkovi vadí na bývalém kolegovi především to, že se trestné činnosti dopouštěl v pozici soudce, tedy člověka, který je podle trestního zákoníku nejvýznamnější úřední osobou, a měl by se tedy „absolutně vyvarovat morálního a profesního selhání, jakým je korupční jednání“.

Ještě závažnější je však podle něj fakt, že Jelínek přijímal údajné úplatky v době, kdy už byl kvůli jiné korupci trestně stíhán a dočasně zproštěn taláru.

„Nedbal tohoto varovného momentu a znovu se dopustil trestné činnosti, zneužívaje přitom prostředí soudu a známosti s jiným soudcem, svědkem Nedvědem,“ konstatoval Sedlařík.

Ten pomalu začíná být v české justici expertem na řešení korupčních kauz svých někdejších kolegů. Kromě Jelínka totiž před časem řešil i případ bývalého soudce z Prahy 2 Ondřeje Havlína, kterého rovněž uznal vinným. Dotyčný si nyní odpykává trest za úplatky za ovlivňování trestních kauz souvisejících s dopravními nehodami a alkoholem za volantem.

Ale zpět k Jelínkovi. Toho na rozdíl od celé řady jiných kauz typu Rath či Nagyová neusvědčují jako zásadní důkaz odposlechy, nýbrž přímé důkazy v podobě výpovědí některých svědků, ale hlavně pak výpověď jednoho z celkem pěti obžalovaných v tomto případu, Tomáše Šimka (43).

Právě od něj měl Jelínek podle verdiktu převzít na přelomu let 2013 a 2014 nejméně třicet tisíc korun jako úplatek. Sliboval prý za to, že u kolegy soudce Nedvěda dohodne, aby dotyčný dostal předčasně zpět řidičský průkaz. Šimek se k podplácení přiznal s tím, že si myslel, že Jelínek dá peníze Nedvědovi, s nímž se prý bývalý soudce neustále vídal a chodili spolu na pivo.

Své a Jelínkovy aktivity včetně schůzek a předání peněz Šimek podrobně popsal. Uvedl například, že si litoměřický soudce řekl před místní restaurací Sparta o peníze větou, že „dvacka bude stačit“ a že pak do jednoho měsíce bude mít Šimek řidičský průkaz zpět.

Později, když Šimka znovu přistihli i přes zákaz řízení za volantem, Jelínek za možné komplikace při řešení jeho případu údajně požadoval dalších deset tisíc korun s tím, „že se bude muset přitlačit“.

V jiné souvislosti měl pak soudce Šimkovi sdělit, že „za peníze jde vše“, a tento hříšník mu pak prý opakovaně platil další menší částky, údajně proto, „aby bylo na pivo“. Kladenský soud tato Šimkova tvrzení přitěžující Jelínkovi označil za logická a věrohodná.

„Nutno vidět, že tím, jak obžalovaný Šimek vypovídal, předně usvědčoval sám sebe,“ poukázal Sedlařík s tím, že nenašel nic, proč by neměl Šimkovi věřit.

Z toho, že svou výpovědí usvědčoval soudce Jelínka, prý neměl dotyčný žádný prospěch, a tedy neměl ani motiv lhát.

Šimkovi soud vyměřil 1,5 roku vězení, s čímž souhlasili sám obžalovaný i státní zástupce, tudíž je již tento trest pravomocný.

To samé pak platí u dalšího z obžalovaných, někdejšího vysoce postaveného důstojníka cizinecké policie Petra Hladkého (53). I ten se stejně jako Šimek ke korupci v podobě předání úplatku ve výši půl miliónu korun přiznal, peníze ale tentokrát nemířily k Jelínkovi.

Podle rozsudku si je nechal Hladkého nezaměstnaný známý Otto Güttner (58), který nicméně Hladkému sliboval, že v jiné korupční kauze pro něj zařídí u litoměřických soudců podmínečný trest. To se ale nestalo.

Hladký si nakonec vysloužil nepodmíněný trest na 1,5 roku, se kterým souhlasil on i žalobce, Güttner dostal tříletou podmínku s pětiletou zkušební dobou.

Posledním z obžalovaných je pak Jelínkův i Šimkův známý z hospody František Froněk, kterému soud uložil za podvod 22 měsíců za mřížemi. On a Jelínek přitom ani jednou k loňskému hlavnímu líčení nedorazili a odmítli vypovídat.

Soudce Sedlařík se v rozsudku pozastavil mimo jiné nad opravdu častou komunikací Jelínka s kolegou Nedvědem v době páchání domnělé korupce, celkem šlo prý o 230 hovorů během půl roku.

„…byl prokázán velmi živý vztah obžalovaného Jelínka a svědka Nedvěda, krom čilého telefonického i osobního kontaktu v období zkoumaném v této věci spolu byli v rámci sledování osob ještě v půli června 2015 zachyceni v restauraci U Petříků v Litoměřicích,“ poznamenal v textu rozsudku Sedlařík.

Druhým dechem ale konstatoval, že nikdo z obžalovaných včetně Jelínka žádné úplatky Nedvědovi nepředával ani prý u něj nežádal ovlivnění nějakých kauz.

Celý případ s výjimkou pravomocných trestů Šimka a Hladkého bude ještě projednávat odvolací středočeský krajský soud.