Soud zrušil zprošťující verdikt nad dozorcem, který si přilepšoval během nemocenské

Krajský soud v Plzni v pondělí zrušil rozsudek okresního soudu z letošního roku, který Helleho zprostil viny. Novinky to zjistily z údajů v justiční databázi.

Co vedlo krajský soud k jeho verdiktu, zatím není jasné. Jednání totiž bylo neveřejné, a důvody by tak měly být známy až po písemném vyhotovení rozhodnutí.

Státní zástupce Roman Šustáček viní dozorce z podvodu. Je přesvědčený, že si muž nechal neschopenku vystavit účelově, aby neoprávněně získal finanční prospěch. „S ohledem na důvody vystavené pracovní neschopnosti neměl být schopen žádné pracovní činnosti. Tedy evidentně v dané době jím tvrzenými zdravotními problémy netrpěl a jejich příznaky simuloval,“ uvedl Šustáček s tím, že obžalovaný při vyšetření u lékaře tvrdil, že má velké bolesti zad a sužují ho závratě s bolestmi hlavy a hrudníku.

Podle závěru prvoinstančního soudu se nepodařilo prokázat, že by dozorce zdravotní potíže simuloval. „Z důkazů je naprosto zřejmé, že obžalovaný nedodržel léčebný režim, a tudíž neměl nárok na vyplacení nemocenské. Zároveň také neměl souhlas k výkonu zaměstnání mimo vězeňskou službu,“ uvedl při odůvodnění rozsudku plzeňský soudce Vladimír Žák.

Jak dodal, to ale samo o sobě není trestné a jedná se jen o porušení předpisů. Klíčové podle Žáka totiž bylo prokázat, že si dozorce nechal neschopenku vystavit účelově a na základě předstíraných zdravotních potíží.

„I když jsem měl z výpovědi ošetřujícího lékaře pocit, že silně pochybuje o tom, že mu obžalovaný sděloval relevantní údaje o svém zdravotním stavu, tak nevyvrátil, že by zdravotní problémy uváděné obžalovaným neexistovaly,“ vysvětlil Žák.

Zároveň ale dodal, že šlo o choroby, jako jsou závratě či malátnost, které nejsou nijak měřitelné. „Obě neschopnosti lékař vystavil na základě subjektivně vnímaných potíží obžalovaného, které nelze objektivním způsobem ověřit,“ upozornil Žák.

V této souvislosti soud poukázal na to, že obžalovaný nechodil pracovat do skladu každý den během neschopnosti. „Nemohu tak vyloučit, že ve dnech, ve kterých vykonával práci skladníka, se zrovna cítil lépe. A je to přece jen jiný druh práce než u vězeňské služby, kdy by překonání těchto stavů mohlo být rizikové,“ uzavřel Žák.

Ve skladu pracoval dozorce jako brigádník přes agenturu. Tím zároveň porušil i služební zákon, podle něhož může vykonávat jinou výdělečnou činnost jen se souhlasem služebního funkcionáře. „Žádné takové svolení neměl,“ potvrdil šéf borské věznice Drahoslav Červinka. Podle obžaloby odpracoval Helle ve skladu celkem 53 směn po 7,5 hodinách.

Před soudem Helle přiznal, že ve skladu dělal načerno a bez vědomí svého zaměstnavatele. „Nežádal jsem o povolení, za to se stydím. Byla to chyba. Je ale veřejným tajemstvím, že tři čtvrtě kluků z věznice má vedlejšák, a ne všichni to mají povolené,“ prohlásil Helle. Odmítl však, že by nemoc simuloval.

„Kvůli výrůstkům na páteři mám problémy s bolestmi zad. V roce 2020 už přestaly zabírat tišící prášky, tak jsem šel k lékaři a marodil s tím, protože jsem ve službě nebyl schopen adekvátně zasáhnout, kdyby se něco semlelo. Tím bych ohrozil bezpečnost věznice a svých kolegů,“ vypovídal dozorce.

Připustil, že v neschopence chodil pracovat do skladu. Jednalo se o osmihodinové směny, většinou noční. „Nedělal jsem žádnou fyzicky náročnou práci. Za šichtu jsem nachodil tak sedm až osm kilometrů. Aby to záda snesla, nadopoval jsem se tlumicími prášky. Tam to nikdo nekontroluje,“ pokračoval Helle.

Později prý začal trpět závratěmi s bušením srdce. „Dokonce jsem zkolaboval v práci. Nebylo to permanentní, ale jednalo se o jednorázové ataky, které trvaly jen omezenou dobu,“ podotkl. „Lékař mi vystavil pracovní neschopnost a čekal jsem na odborná vyšetření. Nakonec mi neurolog diagnostikoval migrénu. Bolesti později odezněly a já jsem se mohl vrátit do služby,“ uzavřel dozorce.

O tom, že v průběhu neschopnosti chodí do jiné práce, zdravotníkům obžalovaný muž neřekl. Ošetřující lékař, který mu vystavil neschopenky, uvedl, že je smutné, pokud si dozorce obtíže vymyslel.

„Při vyšetření byl nejistý jak při chůzi, tak vestoje. Neměl jsem důvod mu nevěřit. Dělal jsem mu řadu vyšetření, nebylo to jen o jedné návštěvě,“ vypověděl lékař. „Pokud zdravotní problémy simuloval, tak je to nehoráznost už proto, že se nechal složitě vyšetřovat, a zabíral tak čas pro pacienty, kteří to opravdu potřebovali,“ doplnil.

S tím, jak mu dozorce obtíže popisoval, zejména pak závrativé stavy, nemohl prý muž dělat nic „To by tam do té práce stěží došel. Navíc činnost skladníka je fyzicky náročnější než práce dozorce, který netahá těžká břemena,“ dodal lékař.