Článek
„Dovozem min nebyl spáchán trestný čin,” řekl předseda senátu Jiří Dufek. Podle něj firmy neskladovaly miny jako takové, ale pouze těla min. Materiál proto nelze považovat za zakázaný.
Státní zástupce Leo Foltýn zažaloval zbrojaře za nákup, převážení a skladování protipěchotních min MON-100 a MON-200, které podle vyjádření Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) patří mezi munici zakázanou právními normami ČR i mezinárodními normami navazujícími na tzv. ottawskou konvenci.
Ve své závěrečné řeči navrhl pro tři obžalované tresty od tří let do 6,5 roku, dvěma podmíněné tresty. Nejvyšší trest měl podle návrhu obžaloby dostat předseda představenstva Real Trade Praha a jednatel Excalibur Army Petr Kratochvíl. Firmám Foltýn navrhl peněžité tresty 10 a 5 miliónů korun. Obviněným původně hrozilo až 12 let, firmám i zrušení.
Zbrojaři od začátku tvrdí, že na skladované miny se konvence nevztahuje. „Maďarsko nám poslalo přes své ministerstvo zahraničních věcí vyjádření, podle kterého tyto konkrétní miny nepodléhají Ottawě. A Česká republika tvrdí, že ano. Je zde rozpor mezi tvrzením dvou států a členů ottawské úmluvy. O tom může být rozhodnuto jen za součinnosti OSN. V odvolacím řízení státu za podpory OSN,“ myslí si obhájce Pavel Jelínek.
Údajně vykonstruovaná kauza
Podle něj je kauza uměle vykonstruovaná policisty ÚOOZ. „ÚOOZ uvedl státního zástupce v omyl,“ podotkl Jelínek.
Stíhání bylo vedeno pro vývoj, výrobu a držení zakázaných bojových prostředků a porušení povinnosti v souvislosti s vydáním povolení a licence pro zahraniční obchod s vojenským materiálem. A to při úmyslném jednání obžalovaných. Ottawská úmluva podle obhájců i postoje některých evropských států nezakazuje protipěchotní miny. Podle Foltýna ale postoj Maďarska není rozhodující, určující je česká legislativa.
Nenapadlo nás, že by maďarské ministerstvo obrany prodávalo problémový materiál
Česká legislativa však zároveň při schválení licence pro dvojici zbrojařských firem v minulosti umožnila převoz a skladování těchto min, které byly součástí balíku 7000 tun vojenského materiálu. Ty Excalibur Army přes prostředníka nakoupila od maďarské armády.
Zmocněnec Excalibur Army Andrej Čírtek soudu předložil notářsky ověřený komentář Oxfordské univerzity ke smlouvám o kontrole zbraní autora Stuarta C. Maslena. Ottawská úmluva podle něj nezakazuje protipěchotní miny typu Claymore, do kterého spadají i MON-100 a MON-200, ale miny, jež explodují přítomností, blízkostí či kontaktem osoby. „Na dálkově odpalované miny kategorie Claymore se úmluva nevztahuje,“ podotkl Čírtek.
Přivezli 7000 tun
Obdobně hovořil i samotný majitel Excalibur Army, vlivný zbrojař Jaroslav Strnad, jehož podřízení od maďarské armády v letech 2008 až 2012 nakoupili a postupně v 500 kamiónech nechali převézt 7000 tun vojenského materiálu pořízeného v jednom komplexním „balíku“ při výběrovém řízení maďarského ministerstva obrany. A to za 23 miliónů korun. Součástí obchodu byly i kontroverzní protipěchotní miny.
„Balík byl nedělitelný. Mohli jsme vzít buď všechno, nebo nic. Jsou to stovky, možná tisíce položek. Munice do tanků, do dělostřeleckých systémů, miny do minometů. Viděli jsme, že jsou v seznamu i protipěchotní miny. Nějaké další jejich zkoumání jsme ale nedělali,“ podotkl Strnad.
„Nenapadlo nás, že by maďarské ministerstvo obrany prodávalo problémový materiál. Obchodovali jsme s Maďarskem přes 15 let a neměli jsme žádné problémy. I tento obchod proběhl bez problémů. Navíc jsme z maďarské strany stále ujišťováni o tom, že z jejich strany k pochybení nedošlo a miny nejsou zakázané,“ dodal majitel Excalibur Army.
Na poznámku předsedy senátu Jiřího Dufka, že senát řeší otázku odpovědnosti za tento obchod, Strnad dodal: „Mně je líto, že ten případ došel až sem. Celou dobu jsme se snažili spolupracovat s policií a snažili se doložit, že to není tak, jak si policie myslí. Nebyl zájem to dostat až k soudu.“
V areálu ve Vrběticích na Zlínsku předloni v říjnu a listopadu vybuchly dva sklady s municí. Při první explozi zahynuli dva lidé. Oba vybuchlé sklady si ale pronajímala jiná společnost, ostravská firma Imex Group. Kauza skladování údajně zakázaných výbušnin s explozemi ve Vrběticích nesouvisí, miny byly nalezeny při kontrole až v prosinci roku 2014, připomněla ČTK.
