Článek
Státní zástupce Michal Muravský při čtvrteční závěrečné řeči požadoval pro Lessyho podmíněný trest od jednoho do tří let s nejméně dvouletým odkladem a alespoň čtyřletý zákaz činnosti u bezpečnostních sborů a obecní policie.
Někdejší policejní šéf již dříve uvedl, že za jeho trestním stíháním stála snaha odvolat ho z funkce. Podle policejní inspekce Lessy vědomě poskytl médiím nepravdivé informace, které navíc získal v souvislosti s výkonem své funkce policejního prezidenta.
Co je mi kladeno za vinu, jsem v žádném případě nespáchal
V září 2011 údajně předal své mluvčí Pavle Kopecké dokumenty očerňující náměstka zlínské policie Jaroslava Vaňka a pověřil ji, aby je předala vybranému novináři. V deníku Právo pak uvedl, že jeden z údajných členů takzvaného Toflova gangu "zametal" v minulosti jako pracovník policejní inspekce oznámení na Vaňka, který tehdy působil jako náměstek ředitele brněnské policie.
Podle soudce Romana Podlešáka se ale najisto neprokázalo, že by kopie, kterou dostal redaktor, měla původ u Lessyho. Jednání, které obžaloba označila za pomluvu, zase podle verdiktu nebylo trestné.
"Co je mi kladeno za vinu, jsem v žádném případě nespáchal," prohlásil ve své výpovědi někdejší šéf policie. Uvedl, že měl s Vaňkem přátelské vztahy až do roku 2010, tedy do doby, než přebral jeho funkci na brněnském krajském ředitelství. Tam se prý postupně dozvídal, co se za Vaňkova působení v Brně dělo. "Ve spisu jsou účelově založeny jen věci, které svědčí v můj neprospěch," dodal Lessy.
Státní zástupce Michal Muravský se proti rozsudku na místě odvolal. Zmocněnec poškozených Michal Mazel i policejní exprezident Petr Lessy si ponechali lhůtu na rozmyšlenou.
