Článek
Škrlová ve stížnosti tvrdila, že vazba je zbytečná. "Určitě nehrozí, že by utíkala nebo se něčemu vyhýbala," uvedl tehdy její obhájce Richard Novák. Dodal, že jeho mandantka není v dobrém psychickém stavu, ale že nové rozhodnutí NS nebude zatím komentovat, protože je nemá k dispozici.
Podle Nejvyššího soudu stále existuje nebezpečí, že by se Škrlová mohla snažit vyhýbat trestnímu řízení. Soud to zdůvodnil jednak výší trestu, který jí hrozí, a jednak tím, že se v minulosti už skrývala.
"Měnění identity nelze hodnotit jinak než jako skrývání a vyhýbání se trestnímu stíhání," citoval Knötig z usnesení Nejvyššího soudu.
Novák už dříve podal několik žádostí o propuštění Škrlové. Zatím ale neuspěl, naposledy jej odmítl v prosinci vrchní soud. Soudci většinou návrhy odkládali s poukazem na to, že se Škrlová dříve skrývala pod falešnou identitou. V Norsku se vydávala za chlapce Adama, v Česku se snažila získat identitu třináctileté siroty Aničky.
Podle Nováka však tehdy Škrlová nebyla v trestním řízení, proto se nemohla ničemu vyhýbat.
Šest lidí za mříže
V rámci takzvané kuřimské kauzy, v níž byli týráni bratři Ondřej a Jakub, vynesl brněnský krajský soud rozsudky nad šesti lidmi. Všichni podali odvolání a vrchní soud počítá s uzavřením celé kauzy do konce dubna.
Škrlovou poslal soud do vězení za to, že topila Ondřeje. Hájila se tím, že ji k tomu donutila teta chlapce a její přítelkyně Kateřina Mauerová. Ta to několikrát potvrdila.
Šestice lidí se podle obžalovacího spisu podílela různými způsoby na týrání obou chlapců střídavě v Brně, Kuřimi a na chatě ve Veverské Bítýšce. Děti zavírali do klecí, bili je, řezali, topili a pálili cigaretami. Teta Ondřeje a Jakuba dostala deset let a jejich matka Klára Mauerová devět let vězení. Hana Bašová a Jan Škrla půjdou za mříže na sedm let, Jan Turek a Barbora Škrlová na pět.
