Soud zamítl stížnost aktivistky Krejčové na rozpuštění demonstrace na podporu multikulturalismu

Policie zasahovala proti demonstrantům loni v červenci, kdy se ve spodní části Václavského náměstí setkalo přes pět set protiislámských demonstrantů s oprátkami a šibenicemi pro politické představitele a necelá stovka podporovatelů multikulturalismu. Obě protestní akce byly řádně nahlášené.

Protiislámští demonstranti se po chvíli dali na pochod k Úřadu vlády. V cestě jim ale sedělo osm aktivistů. Policie zareagovala tak, že ze dvou antonů vyskákali těžkooděnci a po chvíli dohadování začali sedící násilně zvedat ze země. Někteří se policistům vysmekli, případně pokojně odešli, jiní skončili zakleknutí.

A právě proti tomuto zásahu Krejčová podala k soudu námitky. Soud nechal během jednání přehrát videozáznam z demonstrace i samotného zásahu a přečetl několik výpovědí svědků jak z řad policie, tak i z řad demonstrantů za podporu multikulturalismu. Podle velitele zásahu Zdeňka Šídy i svolavatele shromáždění Tomáše Křemena bylo předem dohodnuto, že bude antiislámským demonstrantům průchod umožněn.

„Dohodli jsme se, že jim umožníme průchod. Požádal jsem pana Šídu o čas, abych mohl obejít všechny účastníky. Nedostal jsem se ale ke skupince sedící na zemi,“ vypověděl v minulosti Křemen.

To byl jeden z hlavních důvodů pro zamítavé rozhodnutí soudu. „Z provedených důkazů vyplývá, že svolavatel byl v kontaktu s velitelem a souhlasil s tím, že na pokyn policie umožní průchod druhému shromáždění, a valná většina účastníků tak také učinila,“ konstatovala soudkyně Ivanka Havlíková. „Pokud by ostatní uposlechli výzvu policie jako většina účastníků, mohli se po průchodu druhého shromáždění opět shromáždění účastnit,“ dodala.

Podle advokáta Krejčové Pavla Uhla ale policie svým zásahem porušila zákon o shromažďovacím právu, čímž v podstatě demonstraci rozpustila.

„Považuji za prokázané, že na místě se konala dvě shromáždění, která byla nahlášená. A považuji za prokázané, že účastníci se nedopustili ničeho protizákonného. Vyjadřovali svůj názor na místě, na kterém shromáždění bylo nahlášeno,“ zahájil závěrečnou řeč advokát Krejčové Pavel Uhl. „Policie v jeden okamžik provedla zásah, kterým zasáhla do svobodné vůle účastníků shromáždění vyjadřovat svůj názor,“ pokračoval.

Podle Uhla policejní zásah směřoval proti účastníkům shromáždění, kterým tím bylo omezeno právo svobodně se vyjadřovat. Uhl má také za to, že bylo možné sedící skupinku obejít, aniž by se průvod odchýlil z nahlášené trasy. Policie ve svém vyjádření ale uvedla, že sedící skupinku nešlo obejít, aniž by vzniklo nějaké bezpečnostní riziko.

„Zhruba dvacet účastníků protiuprchlického shromáždění vykazovalo známky agresivity a hrozilo riziko, že by mohli využít anonymity davu a odpůrce napadnout,“ píše se v policejním vyhodnocení zásahu.

To ale podle obhájce Krejčové nedává mnoho smyslu. „Pokud zde mám agresora a potenciální oběť, tak nezasahuju proti potenciální oběti,“ apeloval Uhl na selský rozum.

Právní zástupkyně policie Eva Matyášová žalobu i Uhlovy argumenty odmítla. „Byl to zákrok proti jednotlivým osobám, které bránily ve výkonu shromažďovacího práva osobám jiným,“ odmítla Matyášová žalobu. A s odkazem na výpověď jednoho ze sedících, který „chtěl blokovat shromáždění“, podotkla, že sedící se dopustili přestupku proti shromažďovacímu právu protiislámských demonstrantů. „Žádný úkon k rozpuštění shromáždění ze strany policie učiněn nebyl,“ zakončila Matyášová.

Krejčová se snažila pomoci svému příteli, kterého zatýkali policisté, což mělo později soudní dohru, mladá žena byla obžalovaná z násilí proti úřední osobě. Prvoinstanční soud jí udělil měsíční podmínku, odvolací senát Krejčovou v dubnu obžaloby pravomocně zprostil. [celá zpráva]