Soud začne rozplétat tunelování MUS

Divoká privatizace důlního gigantu se odehrála v letech 1998 a 1999, kdy zemi vládl jednobarevný kabinet ČSSD tehdejšího premiéra a nyní prezidenta Miloše Zemana.

Na lavici obžalovaných usednou někdejší vrcholní manažeři MUS Antonín Koláček, Oldřich Klimecký a Jiří Diviš. A dále Petr Kraus s Markem Čmejlou, kteří pracovali ve firmě Newton, jež obchodovala s akciemi těžební firmy.

Do této skupiny obžalovaných patřil i Luboš Měkota, který po privatizaci MUS náhle zbohatl. Jeho trestní stíhání však bylo zastaveno. Před pěti roky náhle zemřel na golfovém hřišti u Karlštejna, kde ho pravděpodobně postihla srdeční příhoda.

Obžaloba klade jmenovaným za vinu, že podvedli Česko, protože před odkupem státního podílu záměrně zatajili, že již dříve získali většinové množství akcií MUS prostřednictvím jiných firem, které ovládali. Kromě toho údajně akcie od státu nakoupili levně, a navíc za peníze, které pocházely z majetku MUS.

Obžaloba, kterou má Právo k dispozici, případ popisuje tak, že uhlobaroni před samotnou privatizací založili v mnoha zahraničních státech nepřehlednou síť firem.

Skládala se zhruba ze 30 společností, jejichž sídla byla třeba na ostrově Man, Panenských ostrovech, ve Švýcarsku nebo Lichtenštejnsku. Nejdůležitější firmou byla Investenergy, přes niž akcie od státu obžalovaní nakoupili.

Cílem této struktury bylo utajení toho, že jsou vlastníky těchto společností a mají z jejich jednání ekonomický prospěch. Přes firmy prý také protékaly peníze. Pavučina firem měla rovněž zakrýt fakt, že manažeři patří mezi faktické vlastníky akcií MUS.

Česká republika v době privatizace vlastnila 46 procent akcií, v moci uhlobaronů bylo 50 procent. Obžaloba tvrdí, že manažeři správně předpokládali, že se s akciemi na volném trhu bude velmi málo obchodovat, a ještě k tomu za nižší ceny. Tím pádem předpokládali, že v budoucnosti budou moci podat státu návrh na odkup akcií za nižší cenu, než byla ve skutečnosti. A to se také stalo.

„Obvinění při svých jednáních vůči představitelům orgánů České republiky i ve vztahu k veřejnosti záměrně zatajili, že před rokem získali podíl v hodnotě poloviny všech akcií, a neučinili veřejný návrh smlouvy o koupi akcií nejméně za 615 korun za akcii. S návrhem vyčkali až do doby, kdy se cena za akcie podstatně snížila. Následně vytvořili situaci, kdy se nabídka 158 korun za akcii jevila vládě České republiky jako relativně výhodná,“ stojí v obžalobě.

K oklamání vlády podle obžaloby manažerům pomáhaly také machinace kolem americké investiční skupiny Appian. Muži totiž údajně šířili nepravdivé informace o tom, že Investenergy jedná jejím jménem. Skupinu pak označovali za strategického partnera, který chce udržet aktivity společnosti MUS a přispívat k jejímu rozvoji z vlastních peněz.

Na základě těchto kroků vláda v červenci 1999 rozhodla o prodeji státního balíku akcií za 650 milionů korun. Investenergy navíc podle spisu za akcie zaplatila penězi, které pocházely přímo z uhelné společnosti, odkud je uhlobaroni předtím vyvedli.

Vedlejší větví případu je pak údajné přijetí úplatku ze strany někdejšího náměstka ministra průmyslu a obchodu Roberta Sýkory, který se v době privatizace věnoval zpracování podkladů pro rozhodnutí vlády o prodeji akcií. Žalobce tvrdí, že Sýkora obdržel tři miliony korun, které na účet jeho otce zaslal lobbista a zbrojař Pavel Musela.

„Podmínkou výplaty odměny bylo právě získání akcií MUS,“ stojí v obžalobě.

Také Musela původně patřil mezi obviněné, a to kvůli podplácení. Jeho stíhání však státní zástupce ze zdravotních důvodů přerušil. Před deseti lety Musela za záhadných okolností spadl z posedu, zmrzačil se a ztratil paměť.

Pražský městský soud si zatím na rozplétání složité kauzy vymezil dvacet jednacích dní, přičemž poslední termíny byly vypsány na duben.

Případ bude řešit soudní senát vedený Silvií Slepičkovou, která v minulosti řešila řadu závažných hospodářských i násilných kauz.

„První týden si soud vyhradil na výslechy obžalovaných,“ řekla Právu mluvčí soudu Markéta Puci. Sýkorovi hrozí až osm let vězení. Uhlobaronům z MUS až deset let.

Manažeři vinu popírají. Odmítají také, aby jejich kauzu řešila česká justice. Obžaloba totiž podle nich popisuje stejné skutky, kvůli kterým byli odsouzeni ve Švýcarsku.