Článek
Na ohavný případ jako první upozornily Novinky a verdikt brněnského krajského soudu vzbudil vlnu nevole. Ta se zvýšila ještě poté, co soud nejenže znásilňované dívce vzkázal, že se jí vlastně zas tak moc nestalo, ale že si za své utrpení vlastně může sama, protože si začala.
Případ už projednal i Nejvyšší soud. Konstatoval, že byl porušen zákon ve prospěch pachatele, ale podle platných zákonů nemohl trest zvrátit.
Podobně rozhodl i Ústavní soud, kde se případem zabývalo plénum, tedy sbor všech soudců. Ti došli k závěru, že krajský soud skutečně porušil její práva. „Krajský soud vedl stereotypizující a ničím nepodložené úvahy, nezabýval se následky a ty ještě bagatelizoval,“ konstatoval soudce zpravodaj Tomáš Langášek.
Soudci, kteří dali podmínku znásilňujícímu otčímovi, se postihu bát nemusí
Podle verdiktu krajský soud porušil právo dívky „nebýt mučen ani podroben krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu“. „Soud nedostál závazku pečlivě odůvodnit uložení podmíněného trestu za sexuální trestnou činnost tak, aby prostřednictvím nepřiměřeně mírných trestů nebyla podrývána ochrana společnosti v podobě odstrašujícího účinku na případné pachatele a preventivní funkce trestního systému,“ konstatoval Langášek.
Přenesli vinu na oběť
Ústavní soud připomněl, že pachatel sexuálního útoku nemusí dostat vždy trest vězení, ale pokud vyvázne s podmínkou, je potřeba, aby soudy dodaly přesvědčivé a dostatečné důkazy k takovému rozhodnutí.
Odvolací senát brněnského soudu ale v tomto zcela selhal. „Bez dostačujících podkladů krajský soud bagatelizoval některé následky trestné činnosti pro stěžovatelku, zatímco vyvyšoval okolnosti svědčící ve prospěch obviněného,“ tepal soudce Langášek.
„Úvaha krajského soudu, podle níž stěžovatelka sama iniciovala sexuální kontakt s obviněným, byla nepodložená. Taková úvaha posiluje společenské stereotypy, zlehčuje genderově podmíněné násilí a vystavuje stěžovatelku opakovanému zraňování prostřednictvím přenášení viny na oběť a bagatelizace její újmy,“ řekl Langášek s tím, že trest byl nepřiměřeně mírný.
Může chtít po státu odškodnění
Ústavní soud se ale nakonec rozhodl rozsudek nezrušit zejména s ohledem na to, že by to znamenalo rozboření dosavadních právních postupů.
„Nález stanovuje konkrétní principy, jimiž se obecné soudy budou povinny řídit při projednávání podobných případů v budoucnu. Skutečnost, že Ústavní soud deklaroval porušení práv stěžovatelky, může být základem pro její další odškodnění za případnou škodu či újmu způsobenou státem,“ dodal Langášek.
„Je potřeba celosystémová promyšlená reakce, která vytvoří odpovídající procesní prostor a nástroje pro realizaci práv poškozených. K tomu slouží lépe než Ústavní soud moc výkonná a především zákonodárná. Zvažování odpovídající reakce státu a řešení řady komplexních trestně-politických otázek je tak v budoucnu především na zákonodárci,“ zakončili soudci.