Článek
Kniha Zločiny beze zbraní 2 nakonec vyšla v upravené verzi a byla propagována právě jako „soudem zakázaná kniha“.
Její kontroverzní kapitola se týkala sporu zlínských podnikatelů, kde byla manželská dvojice souzena za únos a vydírání dalšího podnikatele. Soudy však dospěly k závěru, že jsou manželé nevinní.
V kapitole byl ale příběh vylíčen obráceně, pohledem údajně uneseného podnikatele tak, že ačkoli prý všechny důkazy hovoří o vině manželského páru, dvojice unikla spravedlivému potrestání.
O tom, zda někdo spáchal trestný čin, rozhodují orgány k tomu povolané, nikoli subjektivní názor jednotlivce
Dvojice se proto obrátila na soud se žalobou, v níž se domáhala zákazu distribuce knihy. Městský soud v Brně jí vyhověl, vydavatelství se ale odvolalo, a spor tak putoval k brněnskému krajskému soudu.
„Soud správně vycházel z toho, že mí klienti byli zproštěni. Ve chvíli, kdy už šla kniha do tisku, bylo jasné, že je v jejich trestní věci nařízeno jednání u vrchního soudu. Vidím za tím snahu nakladatelství dát knihu rychle do tisku, aby se mohlo vyhnout konstatování, že klienti byli osvobozeni,“ řekl při středečním jednání u brněnského osudu advokát nařčených manželů.
Protistrana naproti tomu navrhovala provádět další dokazování a vrátit spor na začátek.
Je třeba ctít presumpci neviny
Senát v čele s Michalem Ryškou ale potvrdil zákaz knihy. „Bylo by matoucí označovat zákaz jako cenzuru. Za tu totiž nelze označovat soudní rozhodnutí, jehož účelem je ochrana práv jednotlivců,“ konstatoval Ryška.
„Česká republika není totalitním státem, v němž by bylo zakázáno zveřejnit názor, že postup soudů a policie mohl být chybný. Jenže tvrzení v napadené kapitole jsou v naprostém rozporu s presumpcí neviny. O tom, zda někdo spáchal trestný čin, rozhodují orgány k tomu povolané, nikoli subjektivní názor jednotlivce,“ upozornil Ryška.
Soud připomněl, že nakladatelství nakonec vydalo upravenou verzi knihy. „Nikdo nebrání kritice fungování trestní justice a předmětem může být i otázka viny manželů, ale musí to být způsobem, který není v očividném rozporu s presumpcí neviny,“ zakončil Ryška.