Článek
"Nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro který byla obžalovaná stíhána," konstatoval předseda trestního senátu Petr Braun. Suškevičová coby jednatelka firmy První plastická a funkční chirurgie (PKP) vyjednala pro společnost v roce 1994 peníze přesto, že pobočka banky poskytnutí úvěru kvůli vysoké rizikovosti nedoporučila. Vedení IPB se ovšem projekt zalíbil a rekonstrukce objektu v Krakovské ulici u Václavského náměstí nakonec proběhla.
"Začali jsme úvěr splácet, ale objevily se určité nepředvídatelné okolnosti, takže se splátky zpozdily" uvedla Suškevičová, která si pak od banky půjčila ještě další peníze. "Všechno bylo po dohodě se zástupci IPB a nikdo z nich se necítil poškozen, ani uveden v omyl," hájila se podnikatelka, jejíž firma si pak našla amerického partnera, který kliniku koupil a dodnes provozuje.
Mezitím ovšem IPB zkrachovala a přešla do rukou ČSOB, která podala na Suškevičovou trestní oznámení. Věc se dostala až k soudu. Podle žalobkyně totiž Suškevičová z banky vylákala peníze podvodným způsobem tak, že jí zatajila podstatné informace. Především prý to, že už si kvůli klinice vzala úvěr ve výši 77 miliónů od AB banky, a zmíněných 120 miliónů mělo v prvé řadě zalepit tento dluh.
"To všechno bylo součástí dohody s bankou a je to obsaženo ve spise. Já tomu prostě nerozumím," hájila se podnikatelka.
Banka neostrouhala, konstatoval soudce
Soud jí dal zcela za pravdu. Podle předsedy senátu Petra Brauna veškerá jednání mezi Suškevičovou a bankou "byla vedena zcela transparentně z obou stran. Bance bylo známo, že firma užije větší část peněz na přeúvěrování předchozího úvěru od AB banky," poznamenal.
Soudce je přesvědčen, že zde především nevznikla žádná škoda. "Banka tady neostrouhala, tohle nebyl žádný nedobytný úvěr," podotkl. Součástí úvěrové smlouvy byla totiž i smlouva zástavní, podle které mohla IPB v případě nesplácení úvěru kdykoliv objekt prodat a tak uspokojit svou pohledávku.
"Je zde nikým nezpochybněný znalecký posudek z roku 1994, podle kterého měla budova v době dostavby hodnotu minimálně 132 miliónů korun," podotkl soudce. Podivný je ovšem postup zástupce ČSOB, který v řízení uplatňoval přiznání náhrady škody ve výši 120 miliónů. Podle soudce tato banka už pohledávku postoupila České konsolidační agentuře, která jí za to poskytla plnění.
"Já jsem nepochopil tu drzost ČSOB. Mě prostě připadá, že někdo je tady mimo prostor a čas," prohlásil překvapeně Braun s tím, že ČSOB se zde vlastně dožaduje nahrazení neexistující škody. Případ bude znovu prozkoumávat pražský vrchní soud, žalobkyně se totiž proti rozsudku na místě odvolala.