Článek
Ve prospěch obžalovaných hrála i dosavadní bezúhonnost, věk či jejich povolání lékařů. V očích odvolacího soudu jim naopak přitížilo, že se dopustili organizovaného jednání.
Vyplývá to z písemného odůvodnění verdiktu odvolacího senátu soudce Pavla Zelenky, které už obdrželi účastníci kauzy a Právo mělo možnost ho prostudovat. Dokument čítá 98 stránek, z nichž samotné odůvodnění zabírá zhruba třetinu.
Rath míří do vězení. Nevím, jak zaplatím 10 milionů, tvrdí
Zatímco středočeský krajský soud poslal loni Ratha na 8,5 roku do vězení, odvolací senát letos v červnu trest zmírnil na sedm let a snížil i peněžitý trest na deset milionů korun. Někdejší poslanec či ministr zdravotnictví za ČSSD si má začít trest odpykávat od pondělka.
Žalobce však požadoval, aby Rathovi a manželům Kateřině a Petrovi Kottovým propadl celý majetek. Zelenka a spol. s tím však nesouhlasili.
Vykonali dobro pro společnost
„Takový trest by totiž byl v kombinaci s dalšími tresty (zejména dlouholetými tresty odnětí svobody) zcela zjevně nepřiměřeně přísný,“ odmítl předseda senátu požadavek státního zástupce.
Všichni jako lékaři bez pochyb vykonali mnoho dobrého
„Jeho dopad by byl na obžalované (ale i osoby jim blízké) neúměrně drakonický, a to i s přihlédnutím k jejich střednímu věku neumožňující návrat k běžnému důstojnému životu ve společnosti, pro niž navíc všichni jako lékaři bez pochyb vykonali mnoho dobrého,“ argumentoval odvolací soud.
Poškodili důvěru občanů ve stát
Naopak v neprospěch obžalovaných hrál při ukládání trestů fakt, že se dopustili „předem připraveného, dohodnutého, organizovaného, ziskuchtivého jednání...sahajícího do nejvyšších pater územní samosprávy s ohledem na zneužití někdejší pozice hejtmana Středočeského kraje“.
Podle soudu šlo o vysoce škodlivé jednání, které poškodilo důvěru občanů k reprezentantům státu a ve veřejná výběrová řízení. A v případě Ratha soud nepřihlížel ani k délce sedmiletého soudního řízení, přičemž poukázal na „obstrukční způsob vedení jeho obhajoby“.
Na několika stranách se vrchní soud věnuje i nezákonnosti odposlechů v kauze. Odvolací soud již jednou označil záznamy z nich za nepoužitelné, ale tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán (za ANO) podal stížnost pro porušení zákona v neprospěch obžalovaných k Nejvyššímu soudu. Ten rozhodl, že odposlechy je možné použít, čehož se při druhém projednání kauzy středočeský soud vedený Robertem Pacovským držel.
Jenže senát Pavla Zelenky trvá na tom, že prvostupňový soud jej měl poslechnout a odposlechy nepoužít. Odvolací soud jejich využití považuje za „podstatnou vadu řízení“.
„Pochybení spočívá v mylném právním závěru soudu prvního stupně, že v otázce použitelnosti výsledků odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu (...) není vázán zrušujícím rozhodnutím odvolacího soudu, ale výhradně rozhodnutím Nejvyššího soudu,“ kritizoval předseda odvolacího senátu soud nižšího stupně.
Podle něj verdikt NS představuje pouze vodítko pro výklad práva do budoucna. Argumentoval přitom nálezem Ústavního soudu, že jím nelze zhoršit pozici obžalovaných.
„Ke zhoršení postavení obžalovaných nepochybně došlo v důsledku užití obsahu odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu,“ uzavřel Zelenka.
Jak již Právo v minulosti naspalo, šéfka pražských vrchních žalobců Lenka Bradáčová avizovala, že po obdržení tohoto písemného znění rozsudku Zelenkova senátu podá podnět pro dovolání k Nejvyššímu soudu s tím, že nesouhlasí s verdiktem vrchních soudců. Případ tak nejspíše brzy poputuje do Brna.
