Hlavní obsah

Soud s údajnými padělateli brzdí Němci

Právo, Patrik Biskup
Plzeň

Po více než roce a půl pokračovalo tento týden hlavní líčení se šesticí lidí, kteří podle obžaloby padělali obrazy a obchodovali s nimi. Případ, který projednává Krajský soud v Plzni už od roku 2014, ale zkomplikoval německý svědek, kterého ani přes urgence českých trestních orgánů tamní policie doposud nevyslechla.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Ilustrační foto

Článek

Předseda senátu Tomáš Bouček konstatoval, že německá strana na oficiální žádost o provedení výslechu svědka, který je pro soud důležitý, vůbec nereagovala. „Je to zvláštní, ale nemáme doposud od nich vůbec žádnou reakci,“ prohlásil v pátek Bouček.

Podle něho soud po marných pokusech opatřit důkazy ze zahraničí touto cestou už rezignoval. „Ještě zkusíme předvolat svědka přímo. Získali jsme na něj kontakt. Nicméně pokud se nedostaví, nemáme žádné prostředky, jak ho k jednání dostat. Nemůžeme ho nechat z cizího státu předvést nebo mu uložit pořádkovou pokutu jako v případě českých občanů,“ vysvětlil Bouček.

Nepraví Chagallové, Pechsteinové a další

Potvrdil však, že absence výslechu německého svědka není pro soud tak podstatná, aby nemohl vynést rozsudek. „Obžalovaní mají právo, aby jejich věc byla co nejdříve rozhodnuta. Nemůžeme řízení protahovat do nekonečna,“ doplnil Bouček.

Podle spisu měl být Klaus K. hlavním odběratelem falzifikátů a údajně je prodával dál jako pravé. Právo cizince už dříve v této souvislosti kontaktovalo. Tehdy popřel, že by kupoval nějaké padělky vědomě.

„Jestli to byly kopie, tak byly tak dobré, že jsem to nepoznal,“ prohlásil svědek, který je profesí zubní laborant a výtvarné umění je jeho koníčkem.

Nejprve reportérovi Práva tvrdil, že obrazy z Čech kupoval jak pro sebe, tak pro další sběratele. Pak ale otočil s tím, že díla kupoval výhradně pro sebe. „Jestli mě někdo nařkl z něčeho nelegálního, tak to beru jako křivé obvinění,“ dodal.

Podle obžaloby měli začít uvádět padělky na trh v roce 2005 starožitníci Pavel Kovářík a Jiří Kreuzer. Ti měli k dispozici stovky napodobenin maleb a kreseb malířů z první poloviny 20. století jako například Marka Chagalla, Maxe Pechsteina, Emila Noldeho či Vasilije Kandinského.

Kopie zestárly v udírně

Pod legendou, že sbírku v roce 1993 získali z pozůstalosti po potomcích významného šlechtického rodu Slivarich von Heldenburg, začali přes různé prostředníky shánět kupce.

Státní zástupkyně je přesvědčena, že obrazy kopírovala malířka Lenka Sýkorová (44). O jejich následné „zestárnutí“ se měl starat Kovářík. „Sušil je několik desítek hodin ve speciálně upravené udírně,“ zaznělo z úst žalobkyně.

Sama Sýkorová přiznala, že namalovala přibližně 30 kreseb a kolem stovky obrazů. „Odměnu jsem dostávala tak tisíc korun za jeden obraz,“ uvedla obžalovaná výtvarnice.

Ze spisu vyplývá, že s využitím falešných dokumentů o původu obrazů se podařilo obžalovaným prodat desítky padělků za milióny korun. Mezi poškozenými byl například bývalý europoslanec Miloslav Ransdorf.

„Vzhledem k absenci potřebných dokumentů o původu obrazů, kunsthistorických posudků či chemických expertiz obžalovaní vůči kupujícím často předstírali naléhavost a výhodnost koupě. V okamžiku, kdy oslovení potenciální kupci dali najevo, že mají pochybnosti o pravosti nabízených děl, a neoblomně žádali doložit jejich autenticitu, přestali s nimi překupníci komunikovat a vyhledali jiné osoby, kterým díla nabídli,“ stojí v obžalobě.

Kovářík k původu obrazů vypověděl, že byly součástí souboru výtvarných děl pocházejících z válečné kořisti ruských generálů, které v roce 1993 společně s Kreuzerem koupili za 50 tisíc německých marek. „K jejich pravosti jsme měli kladné vyjádření znalce,“ prohlásil Kovářík.

Výběr článků

Načítám