Soud rozhoduje, zda obnoví proces s Kramným

Zda v tomto týdnu padne verdikt a zda se soud bude muset jeho kauzou znovu detailně zabývat, případně jeho žádost smete ze stolu, není zatím jasné.

Obhájkyně Kramného Jana Rejžková při přednesení důvodů, pro které by měl být případ znovu otevřen, zrekapitulovala závěry znaleckých posudků, které byly na podnět obhajoby vypracovány po vynesení pravomocného rozsudku.

Rejžková řekla, že podle těchto závěrů nelze jednoznačně prokázat, že k úmrtí došlo po zásahu elektrickým proudem. Podle znalců obhajoby, kteří měli při vypracování svých posudků k dispozici celý Kramného spis, nejsou stopy po zásahu ani na vnitřních orgánech, ani na kůži zemřelých. „Znalci se dopustili několika fatálních selhání,“ řekla.

Soud si předtím, než rozhodne o případné obnově řízení, přizval na žádost obhajoby k výslechu hned čtyři znalce – dva na úterý a dva na čtvrtek. Jako první vypovídal uznávaný patolog Ivo Steiner, který se specializuje na patologii srdce. Steiner, podle kterého soudy v kauze Kramný rozhodly na základě nesprávných znaleckých závěrů, se pozastavil nad prací ostravských znalců, kteří prováděli posmrtnou pitvu matky a dcery.

Zvláštní podle něj je, že ze srdcí zemřelých patologové odebrali pouhé dva vzorky, což je na určení příčiny úmrtí po zásahu elektrickým proudem velmi málo. „V tomto případě bych očekával velmi podrobné vyšetření srdce z několika desítek vzorků,“ řekl Steiner. Za nepřijatelný mimo jiné označil fakt, že posudek byl v této kauze vyhotoven až půl roku po pitvě. Práci původních znalců doslova označil za odbytou a amatérskou.

Petr Kramný byl v roce 2016 pravomocně odsouzen za vraždu manželky a dcery během rodinné dovolené v Egyptě. Podle rozsudku je v roce 2013 zabil elektrickým proudem. Soud mu za to vyměřil 28 let vězení. Odsouzený ale vinu po celou dobu odmítá, podle něj zemřely po otravě jídlem.

Během jednání by měly být předneseny další znalecké posudky a vyslechnuti i někteří znalci. I kdyby Kramný s žádostí o obnovu uspěl, zdaleka ještě nemá vyhráno. Pokud by se tak stalo, v obnoveném hlavním líčení by musel na základě nově přednesených znaleckých závěrů rozhodnout trestní senát soudkyně Renaty Gilové, který o kauze od počátku rozhodoval a který všechny dílčí znalecké závěry, jež by mohly ve prospěch Kramného svědčit, ve světle dalších posudků a důkazů zpochybnil. Důkazy proti Kramnému vyhodnotil jako daleko přesvědčivější.

Názorem na to, že v případě Kramného došlo k nesprávnému rozhodnutí, se netají spolek Šalamoun, který se zabývá monitorováním sporných kauz. Spolek rozsudek nad Kramným dlouhodobě označuje za justiční zločin. „Případ Petra Kramného je učebnicovým příkladem dysfunkce české justice,“ prohlásil Václav Peričevič z výboru tohoto spolku.

Na druhé straně ocenil, že se soud žádostí o obnovu procesu zabývá. „Velmi kvitujeme nebývalou snahu Krajského soudu v Ostravě o zajištění korektnosti celého veřejného zasedání. Nepamatujeme za posledních dvacet let, že by byla povolena obnova řízení za trestný čin vraždy. Ze statistik ministerstva spravedlnosti totiž mimo jiné vyplývá, že v letech 2013 až 2021 bylo podáno 724 žádostí o obnovu řízení s nápadem u krajských soudů a povolena byla pouze jedna jediná,“ dodal Peričevič.