Článek
Důvodem, proč odvolací senát Redla učinil znovu po mnoha letech svéprávným, je překročení roční lhůty, během níž měl v rámci soudního přezkumu padnout u okresního soudu verdikt, zda omezení nadále platí či není potřeba. Právu to ve čtvrtek řekl místopředseda Okresního soudu Plzeň-město Jan Špalek.
Nešlo o pochybení, ale o jiné počítání lhůt, a tedy o jiný právní názor
Jeho kolegyně Jana Tlustá letos v květnu omezení Redlovy svéprávnosti prodloužila o dalších pět let.
„Nešlo o pochybení, ale o jiné počítání lhůt, a tedy o jiný právní názor. V jeho důsledku došlo pravomocně ke zrušení toho rozhodnutí a zastavení řízení. V tomto případě nebyla podle názoru odvolacího soudu dodržena zákonná roční lhůta,“ nastínil pro Právo Jan Špalek.
Soud zrušil omezení svéprávnosti Redla

Na doplňující otázku redakce, zda odvolací plzeňský krajský soud zkoumal Redlův zdravotní a psychický stav, odpověděl soudce Špalek naprosto jednoznačně: „Ne.“ Původní verdikt totiž zrušil tzv. z procesních důvodů.
Omezení svéprávnosti může být tří- nebo pětileté a během této doby musí soud zahájit řízení o přezkumu, načež mu běží roční lhůta na rozhodnutí, zda omezení prodlouží, či nikoli.
Dva právní názory
V právní praxi však podle místopředsedy okresního soudu Jana Špalka existují na tuto problematiku dva různé názory. Jeden říká, že se má roční lhůta počítat od doby, kdy se řízení o přezkumu o svéprávnosti daného člověka zahájí.
Té se držel okresní soud, podle něhož bylo o Redlovi v jeho prospěch rozhodnuto v zákonné roční lhůtě.
Krajský soud naopak tvrdí, že se má zmíněná roční lhůta počítat už od okamžiku posledního rozhodnutí.
Možnosti jsou v budoucnu různé a zmiňuje se o nich i rozhodnutí odvolacího soudu, které dává určitý návod
Špalek doplnil, že odvolací senát rozhodoval na základě paragrafu 59, odstavec 2 občanského zákoníku, který omezení svéprávnosti řeší.
Lze to ještě zvrátit?
Zároveň však Špalek upozornil, že proti nyní pravomocnému verdiktu nadřízeného krajského soudu lze podat mimořádný opravný prostředek – dovolání k Nejvyššímu soudu.
„Možnosti jsou tam v budoucnu různé a zmiňuje se o nich i ono rozhodnutí odvolacího soudu, které dává určitý návod,“ naznačil bez bližších podrobností soudce Špalek, že by Redl, jeho právník a rodina ještě mohli verdikt teoreticky zvrátit.
Plzeňská okresní soudkyně Tlustá prodloužila omezení svéprávnosti u Redla letos 13. května. Státní zastupitelství si proti tomu podalo odvolání s odkazem na Redlovy aktivity, zejména pak jeho roli coby údajné hlavy organizované zločinecké skupiny v kauze Dozimetr, týkající se korupce a manipulací se zakázkami pražského dopravního podniku (DPP).
Zlínský podnikatel měl v minulosti svéprávnost soudem omezenou, což ho uchránilo před trestem ve dvou kauzách kolem uprchlého odsouzeného podnikatele Radovana Krejčíře. V nich byl Redl původně jako jeho komplic rovněž obviněn.
Starosta tvrdí, že podnikatelka chodila do Redlova bytu. Ta to odmítá

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) v té souvislosti nedávno zaslal podnět žalobcům, aby pokračovali v přerušeném stíhání v jednom z těchto případů týkajících se půlmiliardového daňového úniku jihlavské firmy M5 z roku 2005.
To bylo zastaveno v roce 2007 na základě znaleckých posudků, které potvrzovaly Redlovu vážnou duševní nemoc.
Plzeňský soud poté od listopadu 2008 v pravidelných cyklech vynášel potvrzující rozsudky o omezení jeho svéprávnosti.
„Okresní soud v Plzni provedl přezkum čtyřikrát, ve třech případech plzeňské státní zastupitelství vstoupilo do věci. Všechny znalecké posudky vypracovával jiný znalec a dospěly ke stejným závěrům, že způsobilý není,“ řekla už dříve vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.