Článek
Důvodem, proč odvolací senát Redla učinil znovu po mnoha letech svéprávným, je překročení roční lhůty, během níž měl v rámci soudního přezkumu padnout u okresního soudu verdikt, zda omezení nadále platí či není potřeba. Právu to ve čtvrtek řekl místopředseda Okresního soudu Plzeň-město Jan Špalek.
Nešlo o pochybení, ale o jiné počítání lhůt, a tedy o jiný právní názor
Jeho kolegyně Jana Tlustá letos v květnu omezení Redlovy svéprávnosti prodloužila o dalších pět let.
„Nešlo o pochybení, ale o jiné počítání lhůt, a tedy o jiný právní názor. V jeho důsledku došlo pravomocně ke zrušení toho rozhodnutí a zastavení řízení. V tomto případě nebyla podle názoru odvolacího soudu dodržena zákonná roční lhůta,“ nastínil pro Právo Jan Špalek.
Na doplňující otázku redakce, zda odvolací plzeňský krajský soud zkoumal Redlův zdravotní a psychický stav, odpověděl soudce Špalek naprosto jednoznačně: „Ne.“ Původní verdikt totiž zrušil tzv. z procesních důvodů.
Omezení svéprávnosti může být tří- nebo pětileté a během této doby musí soud zahájit řízení o přezkumu, načež mu běží roční lhůta na rozhodnutí, zda omezení prodlouží, či nikoli.
Dva právní názory
V právní praxi však podle místopředsedy okresního soudu Jana Špalka existují na tuto problematiku dva různé názory. Jeden říká, že se má roční lhůta počítat od doby, kdy se řízení o přezkumu o svéprávnosti daného člověka zahájí.
Té se držel okresní soud, podle něhož bylo o Redlovi v jeho prospěch rozhodnuto v zákonné roční lhůtě.
Krajský soud naopak tvrdí, že se má zmíněná roční lhůta počítat už od okamžiku posledního rozhodnutí.
Možnosti jsou v budoucnu různé a zmiňuje se o nich i rozhodnutí odvolacího soudu, které dává určitý návod
Špalek doplnil, že odvolací senát rozhodoval na základě paragrafu 59, odstavec 2 občanského zákoníku, který omezení svéprávnosti řeší.
Lze to ještě zvrátit?
Zároveň však Špalek upozornil, že proti nyní pravomocnému verdiktu nadřízeného krajského soudu lze podat mimořádný opravný prostředek – dovolání k Nejvyššímu soudu.
„Možnosti jsou tam v budoucnu různé a zmiňuje se o nich i ono rozhodnutí odvolacího soudu, které dává určitý návod,“ naznačil bez bližších podrobností soudce Špalek, že by Redl, jeho právník a rodina ještě mohli verdikt teoreticky zvrátit.
Plzeňská okresní soudkyně Tlustá prodloužila omezení svéprávnosti u Redla letos 13. května. Státní zastupitelství si proti tomu podalo odvolání s odkazem na Redlovy aktivity, zejména pak jeho roli coby údajné hlavy organizované zločinecké skupiny v kauze Dozimetr, týkající se korupce a manipulací se zakázkami pražského dopravního podniku (DPP).
Zlínský podnikatel měl v minulosti svéprávnost soudem omezenou, což ho uchránilo před trestem ve dvou kauzách kolem uprchlého odsouzeného podnikatele Radovana Krejčíře. V nich byl Redl původně jako jeho komplic rovněž obviněn.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) v té souvislosti nedávno zaslal podnět žalobcům, aby pokračovali v přerušeném stíhání v jednom z těchto případů týkajících se půlmiliardového daňového úniku jihlavské firmy M5 z roku 2005.
To bylo zastaveno v roce 2007 na základě znaleckých posudků, které potvrzovaly Redlovu vážnou duševní nemoc.
Plzeňský soud poté od listopadu 2008 v pravidelných cyklech vynášel potvrzující rozsudky o omezení jeho svéprávnosti.
„Okresní soud v Plzni provedl přezkum čtyřikrát, ve třech případech plzeňské státní zastupitelství vstoupilo do věci. Všechny znalecké posudky vypracovával jiný znalec a dospěly ke stejným závěrům, že způsobilý není,“ řekla už dříve vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.