Feri půjde na tři roky do vězení

Tříletý trest vězení uložený obvodním soudem považuje soudce za patřičný a přiléhavý, rovněž zmínil, že Ferimu hrozilo od dvou do deseti let odnětí svobody.

„Za situace, kdy je Dominik Feri uznán vinným za dva zvlášť závažné trestné činy s touto trestní sazbou a zároveň ještě za jeden přečin sexuálního násilí, tak podle našeho názoru možnost úvahy uložit jiný než nepodmíněný trest s ohledem na společenskou škodlivost takového jednání naprosto vylučuje,“ řekl soudce.

„Za situace, kdy byl trest ukládán ve výměře tří let, jej nelze označit za nepřiměřeně přísný a podle našeho názoru zde nebyl prostor k modifikaci ve prospěch pana Feriho,“ dodal v odůvodnění svého verdiktu soudce.

Soud ve finále původní rozsudek zrušil jen částečně, aby mohl doplnit do části odškodného pro poškozené i úrok k nemajetkové újmě nepřiznaný obvodním soudem.

U druhého případu soudce podotkl, že ačkoliv se Feri s poškozenou setkal i po prvním útoku na ni, přičemž s ní měl intimní styk při vzájemné shodě, neznamená, že předchozí styk není možné posoudit jako znásilnění. Jako věrohodnou a dostatečnou soudce označil i výpověď poškozené ve třetím případu z obžaloby.

Soudce Libor Vávra v odůvodnění verdiktu také zmínil samotnou právní kvalifikaci případu, která podle něj byla naprosto přiléhavá.

„Pro naplnění znaku násilí není nezbytné, aby poškozená osoba kladla zřejmý fyzický odpor, postačuje, aby pachateli musela být zjevná nevole poškozené s jeho jednáním,“ uvedl soudce.

„Je třeba zdůraznit, že se rozhodně nejednalo se o nějaký násilný trestný čin ve smyslu fyzické agrese či dokonce brachiálního útoku vůči obětem, nicméně podle výkladu Nejvyššího soudu, který zaujímá v posledních letech, je evidentní, že znaky zneužití násilí nebo bezbrannosti byly z právního hlediska naplněny,“ dodal soudce.

Soudce u prvního případu z obžaloby odmítl Feriho snahy o znevěrohodnění poškozené či tvrzení o účelovosti její výpovědi.

„Věrohodnost je nepřímo potvrzována tím, že v hrubých rysech, prakticky okamžitě, druhý třetí den, minimálně dvěma osobám popsala tu zkušenost, popsala ji rozhodně negativně,“ podotkl soudce Libor Vávra.

„Není sebemenšího důvodu se domnívat, že by se nějak cíleně snažila Dominiku Ferimu uškodit,“ zmínil soudce.

Feri při odchodu z jednací síně po vyhlášení rozhodnutí novinářům řekl, že rozsudek respektuje, podá ale dovolání k Nejvyššímu soudu.

„Žít v právním státě znamená respektovat i ty rozsudky, se kterými bytostně nesouhlasíme, ve věcech, které se nikdy nestaly,“ řekl.

„Trvám si na tom, že k žádnému znásilnění nedošlo,“ dodal Feri.

Proti pravomocnému rozhodnutí se Feri již nemůže odvolat, zbývá mu pouze možnost podat tzv. dovolání k Nejvyššímu soudu (NS), kdy je obecně důvodem k takové stížnosti například podezření z nesprávného právního posouzení případu předchozími instancemi.

Dovolání ale nemá odkladný účinek na termín nástupu do vězení. Výzvu odsouzený obvykle obdrží do 30 dní od rozsudku, dozví se v ní rovněž, kam ho podle aktuální kapacity vězeňská služba umístí.

Feriho poslal soud do věznice s ostrahou, což je mírnější ze dvou základních typů věznic v Česku, ten druhý je se zvýšenou ostrahou. Věznice s ostrahou se dále rozlišují podle stupně zabezpečení na káznice s nízkým, středním a vysokým stupněm zabezpečení.

Soudce Libor Vávra v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že dívky zmiňované v obžalobě byly všechny mladé a nesporně relativně nezkušené, přičemž vstup do „většího“ světa, který v danou dobu představoval Feri coby veřejně známá osobnost činná v politice, pro ně byl lákavou výzvou.

Také ale podle soudu trpěly nejistotami, případně i psychickými problémy, načež násilí vyvinuté proti nim nemuselo být podle Vávry razantní.

„Souhra okolností, která ovšem byla vytvořená panem Ferim, vedla k tomu, že postavení obětí bylo v danou chvíli velmi zeslabené,“ uvedl soudce.

Senát pražského městského soudu zamítl Feriho odvolání, původní tříletý trest vězení je tak pravomocný. Feri bude pykat za dvě znásilnění a pokus o další.

Soud vyhlásil přestávku před vyhlášením rozhodnutí, které oznámil na 13:30.

Feri soudu navrhl, aby rozsudek obvodního soudu, který by ho poslal na tři roky do vězení, zrušil a zprostil ho obžaloby, případně případ vrátil k soudu prvního stupně.

Feri odmítl tvrzení žalobce o tom, že mu chybí schopnost podrobit sebe sama a důsledky vlastního chování a činů pravdivému hodnocení.

„Divím se, že je mi vyčítán nedostatek sebereflexe. Nemohu se omlouvat za něco, co se nikdy neodehrálo,“ reagoval Feri na projev státního zástupce Aleše Cimbaly.

Po Feriho odvolací řeči přišel na řadu státní zástupce Aleš Cimbala, který uvedl, že se s rozsudkem nalézacího soudu ztotožnil. Ferimu pak vytkl nedostatek schopnosti vidět pravdivě sebe sama a kriticky hodnotit své chování.

„Nevidím žádný projev sebereflexe, žádnou reakci na to, že celé trestní řízení mělo jakékoliv výchovné účinky. Naopak se věnoval skandalizaci a přesouváním viny na oběti,“ uvedl Cimbala.

Tříletý trest vězení, vůči kterému se Feri odvolal, obvodní soud podle Cimbaly uložil v patřičném rozpětí a není v rozporu se zákonem.

„Mám za to, že jakkoliv se v případě pana obžalovaného jedná o přísnější trest, tak není zcela zjevně nepřiměřeně přísný,“ dodal a navrhl Feriho odvolání zamítnout.

Feri v závěru své odvolací řeči měl mimo jiné poznámku k odůvodnění tříletého verdiktu, ve kterém soudkyně obvodního soudu ve výčtu přitěžujících okolností zmínila, že se Feri při hlavním líčení choval nevhodně a necitlivě, když se při výsleších poškozených, jichž se účastnil ve vedlejší místnosti, podle soudkyně smál natolik nahlas, že to bylo slyšet až do jednací síně.

„Pokládám za nepochopitelné, nesprávné a mně křivdící, že soud vycházel z jakéhosi vysmívání se ve vedlejší místnosti,“ namítl obžalovaný.

Dále si Feri stěžoval na to, že nalézací soud nevolal jím a obhajobou navržené svědky.

I u třetího žalovaného skutku zpochybnil Feri věrohodnost výpovědi poškozené. „To, jak tvrdí poškozená, že se měl odehrát ten skutek, je vyloučeno,“ řekl Feri s odkazem na důkazy, které jeho tvrzení podle něj prokázaly.

Dál se Feri ve své řeči věnuje samotnému trestnímu stíhání. Obvodní soud podle něj vypustil důkazy, které „se nehodily“. Jako příklad uvedl výpověď jednoho ze svědků, kterou nalézací soud odmítl jako nevěrohodnou, protože jde o Feriho kamaráda.

„Stejným metrem měl tak odmítnout výpovědi kamarádek poškozených,“ namítl obžalovaný.

První skutek popisovaný obžalobou Feri komentoval zhruba 45 minut, na závěr Feri uvedl důvody, proč by jej měl soud zprostit obžaloby. Zejména se podle něj žádný takový skutek nestal.

Po krátké přestávce obžalovaný pokračoval odvoláním k druhému žalovanému činu, který rovněž odmítl. Podle něj nedošlo k žádné nedobrovolné aktivitě.

„Nedošlo k žádnému strčení na postel. Při samotném styku byla poškozená součinná,“ podotkl Feri, který také poznamenal, že se s poškozenou i po tomto údajnému skutku dále scházeli, kdy měli znovu intimní styk, za nímž byla vzájemnost.

„Ale po pěti letech přišla s tím, že první styk byl znásilnění,“ pozastavil se obžalovaný.

Feri je v přednesu svého odvolání stále u prvního skutku a do výpovědi poškozené se opírá čím dál ostřeji.

„Nedovedu si představit, že by někdo popsal znásilnění větou: ‚Nevěděla jsem, jestli on neudělal něco špatně‘,“ zpochybňoval výpověď dívky.

Podle něj se poškozená „účelově staví do pozice nezkušené, typizované oběti“. „Nevěděla, co se stalo, a po osmi letech jí to došlo. To docházení není nic jiného, než domýšlení si, vymýšlení si, fabulování. To je účelová lež,“ odmítl obžalobu Feri.

Soud první instance pak podle Feriho vůbec neřešil pochybné okolnosti kolem výpovědí dívky před policií či soudními znalci, kdy podle něj uvedla značnou řadu lží.