Článek
„Nejsou dány žádné důvody pro nepřípustnost vydání,“ uvedl předseda senátu soudu Karel Šemík. Ten, stejně jako v květnu soudce městského soudu Jaroslav Pytloun, zdůraznil, že předmětem extradičního řízení, není rozhodování o Nikulinově vině či nevině nebo hodnocení důkazů. Jde o to, zda Nikulin splňuje podmínky pro vydání do obou zemí. A ty podle Šemíka splnil. Soudce také podotkl, že se se nejedná o politický případ, ale o kybernetickou kriminální činnost.
Nikulinův obhájce Martin Sadílek po skončení jednání uvedl, že si proti zamítavému rozhodnutí podá ústavní stížnost. Sadílek ze začátku jednání vznesl námitku podjatosti soudce. „Důvodem je skutečnost, že jste rozhodoval o trvání předběžné extradiční vazby,“ uvedl Sadílek. Šemík podle něj zamítavé rozhodnutí žádosti o propuštění odůvodnil mimo jiné tím, že extradiční materiály jsou do značné míry úplné a dostatečné proto, aby byl Nikulin postaven před soud.
„Domnívám se, že soud v podstatě předjal úvahu o tom, nakolik jsou extradiční materiály americké strany dostatečné,“ dodal Sadílek s tím, že námitku vznesl především proto, aby se předešlo řízení, které by případně zmařilo jednání o stížnosti proti vydání do USA. Šemík se ale po poradě se senátem z jednání nevyloučil.
Sadílek tak pokračoval v přednesu stížnosti proti vydání Nikulina do USA.
„Městský soud se nevypořádal s obhajobou, jejími námitkami a jejími návrhy na dokazování,“ namítal Sadílek. Podle něj nebyl předložen jediný důkaz, který by svědčil nebo indikoval o spáchání skutku, pro který má být Nikulin vydán.
Sadílek navrhoval soudu usnesení zrušit a vrátit městskému soudu k novému projednání, případně aby rozhodl tak, že vydání Nikulina do USA je nepřípustné. „Pokud jej (Nikulina) vystavíme hrozbě trestu odnětí svobody v délce trvání 54 let, je velmi pravděpodobné, že rodiče ani svou dceru již neuvidí,“ prohlásil Sadílek.
Bezpečnostní opatření
Státní zástupkyně Marcela Kratochvílová ve svém vyjádření zdůraznila, že soud neposuzuje důvodnost zahájení Nikulinova trestního stíhání, čímž by zasahoval do jurisdikce státu, který o jeho vydání požádal, ale pouze přípustnost jeho vydání.
Podle doplněné dokumentace z americké strany Nikulinovi podle Kratochvílové hrozí maximálně 14 let. Státní zástupkyně navrhla rozhodnutí o vydání pro nejasnost zrušit a znovu rozhodnout, že je Nikulinovo vydání do USA přípustné.
„Chci říci, že když člověka zadržují a obviňují ho z čehosi, musí mu předložit důkazy,“ uvedl na závěr Nikulin.
Stejně jako předchozí i páteční jednání se odehrávalo za zpřísněných bezpečnostních opatření. Největší soudní síň pražského vrchního soudu byla obšancovaná těžkooděnci z Vězeňské služby, Nikulina k jednání přivedli tunelem přímo z pankrácké vazební věznice.
Pražský městský soud v květnu rozhodl, že je Nikulina možné vydat jak do USA, tak do Ruska. Nikulin si proti vydání do obou zemí podal stížnost, posléze ale tu proti vydání do vlasti stáhl. Tím nabyla „ruská“ část rozhodnutí soudu právní moci.
Kyberútoky a internetové krádeže
Nikulina loni v říjnu zadrželi v jednom z pražských hotelů čeští policisté ve spolupráci s americkým Federálním úřadem pro vyšetřování (FBI). Američané Rusa viní z hackerského útoku, krádeže a spiknutí.
Podle Nikulina jej agenti FBI dvakrát navštívili ve vazbě a měli mu výměnou za přiznání k nabourání sítě Demokratické strany před americkými prezidentskými volbami nabídnout, že ho zprostí obžaloby z útoků na internetové služby LinkedIn, Dropbox a FormSpring, zajistí mu určitý peněžní obnos, americké občanství a ubytování. Nikulin prý tento údajný návrh odmítl.
Samotnou obžalobu z USA v květnu odmítl.
Rusové zase Nikulina podezřívají z internetových krádeží. Zatykač za čin z roku 2009 na něj ruský soud vydal loni v listopadu kvůli internetové krádeži 3450 dolarů (asi 88 tisíc korun). Nikulin sice tvrdí, že je i v tomto případě nevinen, s vydáním ruským úřadům ale souhlasil kvůli „čestnému, nepolitickému vyšetřování a soudu”.