Soud poslal „živou bytost“ na pět měsíců do vězení za jízdu bez řidičáku

Muž je sympatizantem Společenství prohlášených živých člověků, které odmítá státní řízení a řídí se lodním zákonem z roku 1666. Soudy v minulosti Sadovskému opakovaně ukládaly tresty zákazu řízení, které nerespektoval.

Naposledy ho zastavila policejní hlídka letos v únoru ve Folmavské ulici v Plzni za volantem vozidla Mercedes Benz Vito. Lustrací v databázi policisté zjistili, že má rozhodnutím soudu a magistrátu uloženy dva zákazy řízení, a to až do září letošního roku.

Obžalovaný muž u soudu přiznal, že skutečně řídil, ale ne jako Josef Sadovský, ale jako živá lidská bytost. „Soudíte tady právní fikci, tedy někoho, kdo právně neexistuje. Jako živá lidská bytost jsem žádný zákaz řízení nedostal,“ prohlásil Sadovský.

Samosoudkyně Lenka Prýcová při odůvodnění rozsudku uvedla, že obžalovaný věděl o tom, že má uložený zákaz řízení.

„Je zcela evidentní, že jednal úmyslně, kdy na základě svého životního postoje živé bytosti, která podle jeho názoru nepodléhá jurisdikci České republiky, odmítá tyto zákazy respektovat,“ uvedla Prýcová.

Sadovskému hrozily až dva roky vězení. „Uložila jsem kratší nepodmíněný trest, který zohledňuje okolnosti trestného činu,“ podotkla.

„Závažnost jednání obžalovaného je snížena tím, že neporušil žádné dopravní předpisy, nebyl pod vlivem alkoholu nebo drog a nedošlo ani k žádné dopravní nehodě. Pobyt ve výkonu trestu by mohl přispět k jeho nápravě,“ dodala soudkyně.

Do problému s policií se dostal Sadovský jako řidič, když před dvěma lety odmítl při silniční kontrole dýchnout a podrobit se odběru krve.

„Nikdo nikoho nemůže nutit k tomu, co sám nechce. Já jsem policii řekl, že jsem nikdy alkohol nepožil. Na základě jejich domněnky předali případ magistrátu, který mi vyměřil pokutu 25 tisíc korun a uložil rok zákazu řízení,“ popisoval Sadovský.

„Ten jsem jako živá lidská bytost nedodržoval, protože nás se tyto zákony netýkají a pro mě je řízení hlavní činnost a zdroj obživy,“ dodal.

Pak jej podle jeho slov policisté znovu stavěli a následoval trest obecně prospěšných prací, pokuta 30 tisíc a zákaz řízení na další rok a čtyři měsíce.

Procesem oživení lidské bytosti prošel Sadovský podle svých slov v roce 2021. „Pro mě to znamená, že můžu dělat všechno, na co se cítím. Nikdo mě nemůže omezovat v tom či onom. Ať už je to třeba i řízení vozidla. Buď na to mám, nebo nemám. O tom živá bytost je,“ uvedl Sadovský.

O státu hovoří jako o korporátu, který se pořád snaží někomu něco vnucovat a podsouvat.

„Já jsem se jako podnikatel od státu nikdy žádné pomoci nedočkal. Jen jsem platil daně. Dospěl jsem tak k závěru, že tohle všechno je uměle udělané s cílem vytvořit celosvětové otroctví, aby lidé odváděli finanční prostředky pro korporátní vlády, které nejsou legitimní a jen uzurpují a ždímají lidi,“ pokračoval Sadovský.

„Neuznávají ani to, že jsme lidské bytosti. Mezi živou lidskou bytostí a stvořitelem není nikdo, kdo by o nás mohl rozhodovat,“ dodal.

Tvrdí, že podobně smýšlejících lidí, jako je on, jsou desítky napříč republikou.

„Víme o sobě, navzájem se podporujeme, ale není to společenství. Je nás dost a budeme ještě přibývat, protože lidi se začínají probouzet a nechtějí platit daně za to, že odvádějí svoji práci, ve které tráví svůj čas. Nikdo ani neví, kam peníze z daní odcházejí. Není na důchody, ale hlavně že se nakupují stíhačky za miliardy,“ uvedl obžalovaný muž.

Lidé jako Sadovský nepoužívají občanské průkazy. Doklady o své existenci si sami vytvářejí. Je na nich datum narození a místo, jména rodičů, fotografie a otisk palce.

Vše je uvedeno malým psacím písmem. Velká písmena v dokladech korporátu podle Sadovského znamenají být stoprocentní otrok bez jakýkoliv práv a jen s povinností držet hubu a platit.

„Když jsem se tímto dokumentem poprvé prokázal policii, tak říkali, že je to neplatné, a koukali na mě, jako že jsem se zbláznil,“ upozornil Sadovský.

„Snažíme se chovat podle přirozeného práva, to znamená neubližovat a neničit cizí majetky. Pokud by se živá lidská bytost dopustila úmyslného trestného činu, ať už ublížení na zdraví s následkem smrti, nebo zabití či vraždy, tak samozřejmě je tady soud, aby rozhodl o vině a o trestu,“ podotkl.

„Ve chvíli, kdy bude ohrožen život nebo zdraví přímo lidské bytosti, tak má přirozené právo na sebeobranu,“ uzavřel obžalovaný muž.