Článek
Poslední rok a půl se hoch s otcem vídal pouze pod dohledem odborníků. Při posledním jednání v květnu soud zhodnotil, že nevidí žádný posun: matka je ochotná přijmout jen asistované styky za dohledu odborníků, ale otec už s nimi nesouhlasí. Pár dnů po jednání podala sociálka předběžné opatření, v němž navrhla umístění hocha do krizového centra.
Chlapec uváděl, že jej štve, že ho táta neposlouchá a že nikdy nepřizná chybu ze zprávy o asistovaném setkávání
„Předpokládáme, že v neutrálním prostředí se bez ovlivňování nezletilého ze strany matky a současně s odbornou podporou podaří obnovit a zlepšit jeho narušený vztah s otcem. Podle našeho názoru matka v podstatě dlouhodobě usiluje o vyloučení otce z výchovy,“ stojí v návrhu, který má redakce k dispozici.
Právo již několikrát upozornilo na podobná soudní rozhodnutí, kdy na konflikt rodičů doplatilo dítě tím, že bylo soudem posláno do krizového centra nebo dětského domova.
K odejmutí dítěte rodině musí být závažné důvody, připomněl Ústavní soud
Soudy přitom gradující situaci často jen sledovaly bez toho, že by důsledně vyžadovaly plnění svých rozhodnutí například formou citelných finančních postihů pro nespolupracujícího rodiče. Jeden z takových případů se dostal před několika měsíci až před Ústavní soud.
Syndrom zavrženého rodiče
Ten se zastal jedenáctiletého hocha, který byl kvůli vyhrocenému sporu rodičů poslán do diagnostického ústavu.
Ústavní soudci ve zmíněném nálezu poukázali i na důležitost kontaktu soudu s dítětem, tedy aby si sám soudce či soudkyně dítě vyslechli a poučili ho o tom, co se vlastně děje.
V případě desetiletého hocha městský soud návrhu obratem vyhověl, hocha na tři měsíce poslal do krizového centra, změnil mu školu a matce na dva měsíce zakázal styk.
Matka neposílala za covidu dceru půl roku do školy, vyvázla s podmínkou
„Režim asistovaných styků nepřináší žádný velký posun v navázání vztahu s otcem, kdy v tomto směru není dostatečná součinnost obou rodičů a jejich sebereflexe. Nezletilý je asistovanými styky stresován. Je zcela pod vlivem matky a dochází u něj nepochybně k vývoji syndromu zavrženého rodiče,“ napsala do rozhodnutí soudkyně.
Soud i sociálka odkazují na ovlivňování hocha ze strany matky, v rozhodnutí ale není zmíněn žádný důkaz, který by to potvrzoval. Soud sice odkazuje na znalecký posudek, ale ten hovoří o tom, že „ovlivňování nezletilého ze strany rodičů je neprůkazné“.
Trpělivý postup
Rozhodnutí zmiňuje i zprávu z organizace, kde docházelo k asistovaným stykům. Ta zdůrazňuje potřebu postupovat trpělivě a zmiňuje i situaci, kdy otec nechtěl slyšet, proč je na něj syn naštvaný.
„Hoch byl veden potřebou si s otcem vyříkat a navázat následně nový vztah, ale otec toto neguje, nepřipouští. K tomuto tématu se bohužel otec i přes konzultaci nevrátil. Po setkání hoch uváděl, že jej štve, že ho otec neposlouchá a že nikdy nepřizná chybu. Dítě touto formou prokazuje jistou míru sebereflexe a chuti na vztahu pracovat,“ informovalo centrum.
Trestání dětí je nepřijatelné, ministerstvo to chce uzákonit
