Článek
„Nevíme, co se toho osudného rána na pokoji číslo 608B vlastně stalo. Soud má výrazné pochybnosti, že skutek se stal tak, jak jej popsalo státní zastupitelství. Soudu tedy nezbylo nic jiného než vynést osvobozující rozsudek,“ vysvětlil ve zdůvodnění osvobozujícího rozsudku předseda trestního senátu Roman Drahný.
Obhajoba Ionici byla jednoduchá: Důrazně popřel, že by se na ženě, která s ním šla na pokoj za účelem sexu údajně zcela dobrovolně, dopustil jakéhokoli násilí, nehlásil se ani k oděrkám v obličeji a zhmožděninám na krku a zápěstí, které musel ženě někdo způsobit krátce před její smrtí.
Tlumočník Ionicovi (vlevo) vysvětluje, proč nemůže být propuštěn z vazby.
„Políbil jsem ji, dal jsem jí 500 korun a šel jsem se osprchovat,“ dušoval se před soudem. Když se vrátil ze sprchy, pokoj byl prázdný. Usoudil prý, že byl podveden, a šel spát.
Pomohl posudek
Údajně jej probudila až policie. „Nebylo prokázáno, že se žena živila prostitucí, ale několik svědků potvrdilo, že s ní měl intimní styk,“ připustil v ústním zdůvodnění rozsudku Drahný.
Podle něj však rozhodující pro osvobozující rozsudek byl posudek biomechaniky, podle kterého pozice ženy po pádu neodpovídala tomu, že byla vyhozena. Musela padat čelem k fasádě a svou stopu dokonce zanechala na parapetu o patro níž.
Proti osvobozujícímu rozsudku se okamžitě v soudní síni odvolala státní zástupkyně Lenka Faltusová. Proti usnesení soudu o tom, že Ionica může být okamžitě propuštěn z vazby, pak bez váhání podala stížnost, a tak justiční stráž nasadila Ionicovi znovu pouta a tlumočník mu musel složitě vysvětlovat, proč je znovu odváděn do vyšetřovací vazby.
