Článek
NS rozhodl už v únoru bez veřejného jednání, ve středu obsáhlý verdikt zpřístupnil na internetu.
Nejvyšší soud sice zjistil určité dílčí chyby a nesrovnalosti, ale nepovažoval je za důvod k zásahu. "Podstatný je výsledek řízení, který považuje Nejvyšší soud za odpovídající zákonu i zjištěným okolnostem," stojí v rozhodnutí senátu s předsedkyní Blankou Roušalovou.
Souhrnný trest
Pitr údajně v roce 2000 spolu s Michalem Zouharem vyvedl akcie obou firem ze společnosti Agrocredit (AGC), které tím způsobili škodu přes 700 miliónů korun. Městský i Vrchní soud v Praze uznaly Pitra vinným z porušování povinnosti při správě cizího majetku, Zouhara z pomoci k tomuto trestnému činu.
Pitrovi soud uložil souhrnný trest, protože byl už v roce 2006 pravomocně odsouzen k pětiletému trestu vězení za daňové delikty z roku 1994. Do vězení nenastoupil a od roku 2007 se skrýval v zahraničí. Nyní Pitr čeká ve švýcarské vazbě na rozhodnutí tamního soudu o vydání do Česka, je tam držen od července minulého roku.
Snaha vyvést akcie z dosahu ČSOB
Motivem jednání obou mužů v nyní zkoumaném případu byla podle verdiktu snaha vyvést akcie Setuzy a Mila z dosahu Československé obchodní banky (ČSOB), která převzala Investiční a Poštovní banku (IPB) po jejím pádu. Podle obchodního rejstříku byly totiž v roce 2000 IPB s podílem 750 miliónů korun a Setuza s podílem 700 miliónů korun majiteli společnosti Českomoravská finanční a leasingová (ČMFL), jež vlastnila AGC.
Oba muži podle verdiktu uzavřeli koncem června 2000 smlouvy o prodeji akcií Setuzy a Mila z majetku AGC firmě Invest Oil Bohemia (IOB) celkem za 750 miliónů korun. Stalo se tak krátce po pádu IPB. Smlouvy za kupující společnost podepsal podle spisu Zouhar, který byl v představenstvu IOB, a za prodávající předseda představenstva AGC Pitr.