Článek
Martin Balhar si odpykává trest v délce devatenáct let vězení. Od svého odsouzení v roce 2013 opakuje, že se ničeho nedopustil. Pro jeho odsouzení sice chyběl přímý důkaz, ovšem podle soudu byla takzvaných nepřímých důkazů celá řada. Jedním z hlavních byly pachové stopy nalezené za poštovní přepážkou.
Balhar ovšem opakovaně tvrdí, že za přepážkou nebyl a stopy se tam dostaly nejspíš na dokumentech, které na poštu přinesl. Pachové stopy se přitom nacházely na více místech, kam veřejnost nemá přístup – za přepážkou, na kabelce zavražděné či před trezorem, z něhož zmizelo 195 tisíc korun.
Odsouzeného se navzdory pravomocnému rozsudku a přesto, že jeho dovolání zamítl i Nejvyšší soud, zastal spolek Šalamoun. Ten dlouhodobě upozorňuje na to, že pachové stopy nemohou být použity jako usvědčující důkaz u soudu. Tato kriminalistická technika je prý nevěrohodná.
Ovšem trestní senát takové argumenty odmítl, navíc Balhar nebyl odsouzen pouze na základě pachových stop, ale řady dalších nepřímých důkazů. „O vině obžalovaného nadále není pochyb,“ uvedl soud.
Událost se stala 30. září 2013 kolem 17. hodiny. Kriminalistům se dlouho nedařilo vraha odhalit, dosud se nenašly ani ukradené peníze, ani vražedná zbraň. Zdálo se, že zločin zůstane neobjasněný.
Podle znalců patří Balhar k lidem, u nichž nepatrný či nevýrazný impuls ve spojení s alkoholem dokáže vyvolat nepřiměřenou agresivní reakci. Jak vyplynulo u soudu, v minulosti se třikrát léčil na psychiatrii.