Soud nařídil hlavní líčení v kauze úniku policejních informací Bereta

Soud se zabýval tzv. místní příslušností, tedy která instance by měla v případu rozhodovat, rovněž byl na stole návrh na vrácení spisu policii k došetření. Soud nakonec rozhodl, že lze nařídit hlavní líčení. Rozhodl tak v souladu s návrhem pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové.

Předseda trestního senátu Michal Matouš vysvětlil, že se mu na stole sešlo několik protichůdných názorů, jak by měl s kauzou naložit. Část obžalovaných totiž chtěla, aby případ vrátil k došetření policii, část si zase přála, aby se kauzou zabýval jiný soud.

„Usoudil jsem, že by bylo vhodné si to vyjasnit při veřejném zasedání, tak jsem ho svolal,“ řekl novinářům Matouš, který tento nezvyklý krok udělal vůbec poprvé za dobu působení v soudcovském taláru.

„Soud rozhodl v souladu s mým návrhem, takže jsem samozřejmě spokojena,“ uvedla Bradáčová při odchodu ze soudní budovy.

V případu čelí obžalobě pražská žalobkyně Dagmar Máchová, policista protikorupční jednotky Radek Holub, bývalý celník Pavel Šíma a někdejší policisté Igor Gáborík a Vladimír Zmrhal.

Vedoucí odboru protikorupční policie Holub, středočeský celník Šíma a žalobkyně Máchová jsou podle dřívějších informací viněni z toho, že neoprávněně předávali soukromému detektivovi Gáboríkovi informace, například z kauz Nemocnice Na Homolce nebo pražského dopravního podniku. Gáborík je pak údajně poskytoval dál svým klientům.

Skupina čelí obžalobě za zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku, podplacení, neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací, porušení tajemství listin a podílnictví.

Nejpřísnější trest hrozí Máchové za přijetí úplatku úřední osobou, a to tři až deset let vězení. U zbývajících činů to je maximálně pětileté vězení.

Policie žalobkyni Máchovou, která v měla v minulosti na starosti řadu známých a závažných kauz, zadržela v říjnu 2016. Tehdejší ministr spravedlnosti jí následně dočasně zbavil funkce, pražské městské státní zastupitelství ji následně odstřihlo od všech trestních kauz a přeřadilo na netrestní úsek.

„Čtyři roky jsem nebyla v soudní síni, tak se těším. Namítala jsem nepříslušnost tohoto soudu, ale pan předseda nám to vysvětlil a nemám k tomu výhrady,“ řekla Právu Máchová, která se rozhodla, že nebude mít žádného advokáta a bude se hájit sama, což je také poměrně nezvyklé.

Předběžné projednání obžaloby může soud nařídit například v případě, kdy má za to, že věc patří do příslušnosti jiného soudu, nebo pokud v případu nebyly potřebně objasněny základní skutkové okolnosti, bez kterých soud nemůže rozhodnout, připomněla ČTK.

Soud může po předběžném projednání obžaloby mimo jiné zastavit či přerušit trestní stíhání, postoupit případ jinému orgánu nebo ho vrátit státnímu zástupci k došetření.