Soud možná otevře 72 let starý případ kolaborace

Odůvodnil ho novými skutečnostmi a důkazy, podle nichž neměl jeho otec nic společného s nacistickým režimem a proces byl vykonstruovaný.

„Jde zejména o svědecké výpovědi pamětníků týkající se dnes již zemřelého pana Čady a jeho činnosti během nacistické okupace, jejichž náplň je v přímém rozporu s obviněním z podpory nacistického hnutí a kolaborace,“ uvedl advokát Robert Plicka, který zastupuje pozůstalé. Podle něj tyto nové svědecké výpovědi přitom vyšly najevo až po skončení trestního řízení a po právní moci rozsudku.

Majitele zámečnické dílny v Chrástu u Plzně, jemuž by dnes bylo 127 let, soud uznal vinným zločinem proti státu a vyměřil mu za to tříletý trest těžkého žaláře zostřeného tvrdým lůžkem.

Podle rozsudku se protizákonného jednání dopustil tím, že za protektorátu, kdy vyráběl součástky pro německý zbrojní průmysl, oznamoval příslušným úřadům absenci svých zaměstnanců, jejich chabé nasazení či kázeňské prohřešky, čímž je přinutil k vyšším pracovním výkonům pro válečnou mašinérii nacistického Německa.

Sám obviněný živnostník tehdy u soudu řekl, že po zastavení mírové výroby si musel požádat o zařazení svého podniku pod zbrojní průmysl a následně mu bylo nařízeno, aby vyráběl součástky ke střelným zbraním a pístní kroužky pro lokomotivy říšských drah. Svým zaměstnancům se snažil vysvětlit, aby práci nesabotovali, jinak si všichni společně ponesou následky perzekuce ze strany okupantů.

Zprávy o porušování kázně ze strany některých zaměstnanců neodesílal úřadům z důvodu úmyslné kolaborace, ale proto, že dílna musela podávat pravidelná hlášení, aby nebyla ze strany okupantů stíhána a její pracovníci pak na základě zlovůle nepřišli o zaměstnání jako takové.

V těžké situaci učinil podle svých slov rozhodnutí, o němž byl v dané chvíli přesvědčen, že je menším zlem, a to i za cenu toho, že bude ohrožena jeho pověst.

Lidový soud ale toto jednání Josefa Čady vyhodnotil jako úmyslně činěné kroky ke zlepšení výroby, aby se ostatní zaměstnanci báli a zvýšili tak svůj výkon pro německé válečné účely a na podporu nacismu.

Nová svědectví mají podle Plicky naopak ukázat, že Josef Čada byl čestným a laskavým člověkem, který nikdy neodmítl nabídnout pomoc těm, kteří ji potřebovali. „Máme k dispozici výpovědi, podle kterých pan Čada v období okupace pomáhal místní buňce protiněmeckého odboje tím, že jí zapůjčoval nákladní automobil a dílnu, ve které se mohli scházet,“ uvedl advokát.

Další pamětník zase uvedl, že Čada prostřednictvím své dcery posílal potraviny a další pomoc vězňům v nedalekém koncentračním táboře. „Máme i výpovědi, ze kterých vyplývá, že pan Čada se naopak nebál kritizovat poměry za okupace, poslouchal s dalšími cizí rozhlas, zaměstnával u sebe i osoby židovského původu, kterým dokonce poskytoval pracovní úlevy, za což mu bylo později ze strany německých kontrol i vyhrožováno,“ pokračoval Plicka.

Z nových důkazů pak podle Plicky vyplývá, že celý proces s Josefem Čadou byl po nástupu komunistického režimu v roce 1948 účelově vykonstruován tehdejšími vysoce postavenými místními členy KSČ, kteří chtěli Čadu zbavit jeho majetku, aby jej následně uzmuli sami pro sebe.

Předseda senátu plzeňského krajského soudu Jan Špeta, který má případ přidělený, uvedl, že o návrhu na obnovu řízení začne jednat nejdříve za několik měsíců.

„Vyžádal jsem si trestní spis z oblastního archivu, ale přišla mi odpověď, že jde o originál archiválie, kterou nemohou zapůjčit. Proto celý spis naskenují a pošlou elektronicky v průběhu září. Pak se s ním budu muset ještě seznámit,“ dodal Špeta.

Případem se už jednou zabýval Vrchní soud v Praze, a to v roce 1992, kdy zamítl stížnost pro porušení zákona v neprospěch obžalovaného, kterou podal bývalý generální prokurátor. Ten poukázal především na to, že odsuzující výrok byl výsledkem tendenčně provedeného vyhodnocení důkazů poplatného tehdejší době.

Podle vrchního soudu ale úvahy lidového soudu měly oporu v provedeném dokazování a odpovídaly tehdejšímu právnímu pořádku a platným zákonům.