Soud kvůli úniku informací od policie ani po roce nezačal

Právo nyní získalo usnesení z neveřejného zasedání konaného u Vrchního soudu v Olomouci. Jde o klíčový dokument pro procesní postup, neboť olomoučtí soudci rozhodli o tom, že brněnský krajský soud špatně vyhodnotil situaci, když v únoru velkou kauzu rozdělil a většinu obžaloby „přehodil“ na místní městský soud s tím, že žalované skutky nejsou natolik závažné, aby se jimi zabýval. Podle rozhodnutí olomouckých soudců nemělo rozdělení kauzy oporu v procesní a skutkové situaci.

Celý případ, do něhož jsou podle obžaloby zapletení bývalí i současní policisté, podnikatelé, ale i klíčové postavy korupční kauzy Stoka týkající se ovlivňování veřejných zakázek v Brně, se začal psát už v roce 2014, kdy započalo prvotní policejní prověřování. V roce 2017 policisté podnikli velký zátah na podezřelé, ale pak se dlouho nic nedělo. Teprve 25. října loňského roku podalo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci obžalobu.

Jenže předsedkyně senátu brněnského krajského soudu Dita Řepková, která případ dostala na starosti, hodila letos na začátku února do monstrprocesu pomyslné vidle, když jej k nelibosti žalobců rozsekla na dvě části. Velká část kauzy tak spadla k městskému soudu, ale ani ten se nechtěl případem zabývat a na popud obžaloby se obrátil na olomoucký vrchní soud s tím, že kauza by měla být projednána v celku.

„Vedení oddělených řízení povede k nutnosti opakovaných výslechů některých obviněných a svědků. Někteří obvinění budou vystupovat jako svědci v souběžné trestní věci. Mezi jednotlivými osobami je zřejmá velká provázanost,“ argumentoval městský soud.

Vrchní soud pak v neveřejném zasedání rozdělení kauzy nepodpořil. „Je zcela zřetelné, že celá trestní věc je velmi hojně provázána mezi jednotlivými obviněnými i jednotlivými skutky obžaloby. Zejména to platilo ve skupině stíhaných policistů nebo bývalých policistů. To platilo i pro provázanost obviněných, na jejichž zadání nebo v jejichž prospěch měly být žalované skutky páchány,“ stojí v odůvodnění, které má Právo k dispozici.

Vrchní soud se ale pozastavil i nad tím, jak složitě státní zástupci koncipovali obžalobu. „Rozdělení do jednotlivých bodů úplně nevystihovalo skutkový popis jednotlivých jednání. Popis trestného jednání jednotlivých obviněných v podané obžalobě je značně rozsáhlý a komplikovaný,“ stojí v usnesení s tím, že některé skutky jsou popsány i duplicitně.

„Definitivní úvahy o právní kvalifikaci jednotlivých skutků bude možné činit až po provedení dokazování v hlavním líčení. Je třeba zdůraznit, že soud není vázán právním posouzením skutku tak, jak bylo užito v podané obžalobě,“ zamysleli se olomoučtí soudci.

Zastupující místopředseda brněnského krajského soudu Aleš Novotný pak rozhodl, že případ se vrátí znovu na stůl soudkyni Řepkové. Té nezbylo než případ v neveřejném zasedání opět spojit. Podle justiční databáze ale ani po třech týdnech od tohoto rozhodnutí ještě nenařídila hlavní líčení.

Jak Právo v posledních týdnech podrobně rozebralo, obžaloba se točí zejména kolem bývalého příslušníka Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Michala Ratajského. Ten podle žalobců v zákulisí brněnského byznysu tahal za nitky vedoucí do různých policejních složek. Kromě zjišťování informací z neveřejných policejních databází byl prý schopen pro své klienty zajistit i ochranu před zákonem.