Hlavní obsah

Soud chce vědět, zda se Zeman dostaví vypovídat v kauze Mostecké uhelné

Právo, Matěj Říha

Prezident Miloš Zeman by mohl příští rok v dubnu jako svědek vypovídat o prodeji menšinového balíku akcií Mostecké uhelné společnosti (MUS), který před dvaceti lety schválila jeho vláda. Pražský městský soud začal zjišťovat, jestli bude mít prezident čas, aby se k hlavnímu líčení dostavil.

Foto: Milan Malíček, Právo

Prezident Miloš Zeman na zasedání vlády

Článek

Informaci o plánovaném výslechu Zemana při včerejším soudním jednání zveřejnila předsedkyně trestního senátu Silvie Slepičková, která v listopadu požádala prezidentskou kancelář, jestli by se vyjádřila k tomu, zda a kdy by Zeman mohl dorazit. Soudní jednání je naplánované na čtyři dny, od 6. do 9. dubna.

„Předčasná otázka“

„Máme potvrzeno, že žádost soudu byla doručena, ale zatím jsme nedostali odpověď,“ uvedla Slepičková.

Zastavení stíhání Krause neovlivní zbytek kauzy MUS

Krimi

Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček zatím nechtěl prozradit, zda termíny soudních jednání budou prezidentovi vyhovovat. Podle něj jde o předčasnou otázku. Zeman v minulosti ke kauze dvakrát vypovídal na policii, kde prodej menšinového balíku akcií MUS za 650 milionů korun hájil. Jak Právo informovalo, policistům například řekl, že nevěděl, komu konkrétně jím vedená vláda v roce 1999 akcie prodala. Předpokládal ale, že to jsou lidé z vedení této společnosti, protože drželi většinu akcií.

Výslech Zemana i dalších politiků, kteří prodej akcií schválili, už před několika měsíci navrhli advokáti obžalovaných manažerů spjatých s Mosteckou uhelnou.

Jde o Antonia Koláčka, Marka Čmejlu, Jiřího Diviše a Oldřicha Klimeckého, které obžaloba viní z toho, že společnost Investenergy za akcie zaplatila penězi, které pocházely přímo z těžařské firmy, odkud je předtím vyvedli obžalovaní. Státní zastupitelství je přesvědčeno, že tím způsobili státu škodu nejméně 3,2 miliardy korun, což obžalovaní popírají.

Soud včera pokračoval několikahodinovým výslechem auditora Stanislava Staňka ze společnosti Deloitte, který ve druhé polovině devadesátých let pracoval na auditech k výročním zprávám MUS. S audity těžební firmy skončil v roce 1999.

Staněk včera uvedl, že to mělo dva hlavní důvody. Jeden byl ten, že Koláček prý zamlčel, že figuroval ve společnosti Newton, kam putovala část peněz z MUS. Druhým problémem pak byl tok peněz do společnosti Portoinvest, která podle obžaloby sloužila k vyvádění peněz z MUS.

Kriminalizace přes auditory

„My jsme nebyli schopni zjistit, kam společnost Portoinvest peníze posílala, a nemohli jsme se tak přesvědčit o dobytnosti pohledávek,“ uvedl Staněk.

Auditor zároveň upozornil, že tyto informace neznamenaly, že by společnost špatně hospodařila. Zároveň prý v té době nezjistili žádné informace, které by ukazovaly na to, že se děje něco nezákonného. Společnost Deloitte následně při vytváření auditů MUS nahradila další renomovaná firma – KPMG.

Foto: Petr Horník, Právo

Zleva Antonín Koláček, Jiří Diviš, Petr Kraus, Oldřich Klimecký, Marek Čmejla, Robert Sýkora

Obžalovaní exmanažeři tvrdili, že výměna auditorských firem, které MUS kontrolovaly, je jen další záminkou vedoucí k jejich kriminalizaci a obžalobě.

„MUS prováděla gramotnou investiční politiku, změnila se v expandující a progresivní společnost, která nebyla jen dodavatelem uhlí. Odchod auditora je něco jako kamínek do mozaiky, že se tam stal nějaký trestný čin,“ konstatoval Čmejla.

Podobně se vyjádřil i Diviš, který býval jedním z ředitelů Portoinvestu. Z této pozice prý auditorům posílal informace, které chtěli.

„Bylo to důležité svědectví, protože sloužilo švýcarským i českým orgánům jako jeden z elementů pro kriminalizaci finanční transakce. Cítím z toho jenom nepochopení určitých informací, které jsou pokroucené a interpretované tak, aby se to hodilo do konstrukce, proti které už dvacet let bojujeme a snažíme se nějakým způsobem ubránit,“ uvedl Diviš.

Výběr článků

Načítám