Článek
„Pokud si někdo nechá na střechy namontovat fotovoltaické články, tak musí počítat s tím, že mu na střešní konstrukci vzniká další možné riziko vzniku požáru. Zkrat, úmyslné zapálení článků a podobně hrozí téměř vždy,“ uvedla Ivana Svitáková z generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR.
Víc než vznícením však ohrožují panely budovy při likvidaci požáru, ať už je jeho příčina jakákoli.
„Je to pořád nějaká hmota. Pokud bude střecha padat, může ohrozit hasiče. Ti se jí také musejí vyhýbat, když polezou po střeše. Je tam zhoršená možnost chození, manipulace s hadicemi a podobně,“ řekl Právu mluvčí hasičů Radek Kislinger.
Dalším rizikem je, že elektrárna, která reaguje na světlo, zůstává i po vypnutí pod napětím. „I když se sníží napětí u jednotlivých článků na nízkou úroveň, může se stát, že díky tepelnému nahřívání kovových spojů při požáru se tyto články propojí. A tímto propojením vznikne velký napěťový článek,“ uvedl Kislinger.
Jak v srpnu informoval časopis Týden, v sousedním Německu už velitelé hasičských zásahů v několika případech odmítli riskovat životy svých mužů a objekty nechali kontrolovaně vyhořet. Z bezpečné vzdálenosti se zaměřili jen na ochranu sousedních budov.
Takový případ však podle Kislingera v Česku zatím nenastal.
„V Německu je velká síť dobrovolných hasičů, kteří na mnoha místech suplují profesionály. Dobrovolníci na rozdíl od profesionálů nemusejí nasazovat životy a ohrožovat své zdraví,“ uvedl mluvčí hasičů.
Pro české hasiče je podle něj zásah na místě, které je pod elektrickým proudem, běžnou praxí, i když vyžaduje jinou metodiku.
„Musí se dávat pozor na krokové napětí, vodou lze hasit jen něco a pouze speciálními proudnicemi nebo se používají hasicí přístroje na CO2, práškové přístroje, případně speciální sněhový automobil,“ upřesnil Kislinger. „Že na místě může zůstat něco pod napětím, s tím se bude počítat vždycky,“ dodal.
Už nejméně devět tisíc domovních elektráren
Přesný počet slunečních kolektorů, které si už Češi na své domy umístili, není znám. „Podle nejaktuálnějšího odhadu ministerstva životního prostředí je u nás malých fotovoltaických elektráren instalovaných na budovách s výkonem zpravidla do 30 kW zhruba devět tisíc,“ řekla Právu mluvčí ministerstva Jarmila Krebsová.
Dá se však očekávat, že i v dalších letech budou přibývat. Energetický regulační úřad totiž chystá od ledna zvýhodnění výkupních cen elektřiny z fotovoltaických elektráren na střeše oproti slunečním elektrárnám umístěným na zemi.
K instalaci solárních panelů přitom u šikmých střech stačí majitelům domů pouze splnit ohlašovací povinnost na stavebním úřadě, pouze u rovných střech si musí na tomtéž úřadě zažádat o územní rozhodnutí.
Pojišťovny zatím v Česku údajně neměly důvod zohledňovat rizika spojená s provozem fotovoltaických elektráren na domech do výše pojištění.
„U rodinných domů, které využívají solární panely, pojišťovny zatím nezaznamenaly zvýšenou škodovost, takže přítomnost fotovoltaických článků nebo solárních panelů se na výši pojistného zatím nikterak neprojevuje,“ sdělila Právu mluvčí České asociace pojišťoven Marcela Kotyrová.
„Pokud by se ale potvrdila varování hasičů, může se to změnit. U některých pojišťoven je toto zařízení ze standardního pojištění nemovitosti vyloučeno a je nutno ho připojistit,“ dodala mluvčí pojišťoven.