Článek
Muž s komplici místo řádné správy investic úmyslně rozprodali výnosné akcie z doby kuponové privatizace, zisky z prodeje vyvedli ven a místo nich nakoupili cenné papíry bez jakékoli hodnoty.
V září 2001 za to skončil ve vazbě a od té doby se šnečím tempem sunul případ kupředu.
Tunelář byl původně odsouzen na šest let, pak mu právě kvůli dlouhé době od spáchání činu soud snížil trest na čtyři roky vězení. Muž se poté obrátil na Ústavní soud a senát se soudcem zpravodajem Zdeňkem Kühnem mu přitakal.
Čím je řízení delší, tím více se oslabuje důvěryhodnost státní moci a moci soudní v očích účastníků řízení i veřejnosti
Podle verdiktu byla délka trestního řízení jasným porušením práva na projednání věci bez zbytečných průtahů.
„Ač šlo o komplikovanou kauzu trestné činnosti po pádu komunistického režimu, byl to stát, kdo k průtahům přispěl. Čím je řízení delší, tím více se oslabuje důvěryhodnost státní moci a moci soudní v očích účastníků řízení i veřejnosti,“ upozornili soudci.
Při tak extrémní délce řízení má podle Ústavního soudu následovat zmírnění trestu.
„Jde o prostředek kompenzace porušení práva na přiměřenou délku řízení, přičemž zmírnění trestu ze strany soudů musí být výslovné a měřitelné,“ uvedli soudci.
„Kompenzace ve formě snížení či jiného zmírnění trestu nemůže být poskytována abstraktně, ale konkrétně ve vztahu k trestu, který by byl vyměřen, kdyby k průtahům nedošlo,“ dodali soudci.