Hlavní obsah

Smůla, skartováno, snažilo se ministerstvo zazdít odškodnění za sterilizaci. Soud ho klepl přes prsty

Brno

Pokud stát schválil zákon o odškodnění pro ženy, které byly obětí nezákonné sterilizace, nemůže jejich nároky šmahem smést ze stolu jen proto, že jejich zdravotnická dokumentace už je skartovaná. Rozhodl tak Nejvyšší správní soud v případě ženy, kterou lékaři sterilizovali, ale její nárok na satisfakci odmítlo ministerstvo zdravotnictví. Žena se verdiktu nedožila.

Foto: Petr Kozelka, Novinky

Nejvyšší správní soud

Článek

Nezákonně sterilizované ženy mají nárok na jednorázové odškodnění ve výši 300 tisíc korun. Kamenem úrazu ale zůstává, jak mohou doložit svůj nárok. Tak tomu bylo i v případě ženy, jejíž zdravotnická dokumentace už neexistovala, a ministerstvo tak její nárok odmítlo.

Ministerstvo sice uznalo, že z propouštěcí zprávy z nemocnice týkající se jiného zákroku sice plyne, že sterilizace byla provedena, ale to není důkaz o nelegálnosti zákroku. Důkazem pak podle úřadu nebylo ani čestné prohlášení manžela, šetření ombudsmana nebo zpráva zástupce Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva.

Zvláštní situace vyžaduje zvláštní přístup
Michal Bobek, soudce Nejvyššího správního soudu

Žena se ale obrátila na soud a uspěla, ministerstvo naopak pohořelo se snahou zvrátit verdikt u Nejvyššího správního soudu. Senát soudu v čele s Michalem Bobkem připomněl, že stát uznal svůj podíl na nezákonných sterilizacích zejména romských žen, a i proto vznikl zmíněný zákon.

Nárok na odškodné lze přitom doložit nejen zdravotnickou dokumentací, ale i dalšími důkazy. „Na tuto specifickou situaci tudíž nelze mechanicky aplikovat běžné požadavky uplatňující se v řízení o žádostech. Zvláštní situace vyžaduje zvláštní přístup,“ zdůraznili soudci.

Stačí věrohodný nárok

Z verdiktu tak plyne, že pro nárok postačí, pokud žena předloží věrohodný nárok. „Musí jít o tvrzení hájitelné, které bude podepřeno indiciemi, které ve svém souhrnu nepřipouštějí jiné racionální vysvětlení situace, než že k protiprávní sterilizaci pravděpodobně došlo tak, jak žadatelka tvrdí,“ vysvětlili soudci.

Soud připomněl, že žena označila konkrétní den a nemocnici, kdy ke sterilizaci podle ní došlo, i jak se o ní neoficiálně od sestry dozvěděla poté, co se ptala na ránu na břiše.

„Pokud se bezmála dvacet let aktivně angažovala v oblasti práv osob postižených protiprávní sterilizací a ministerstvo současně uznalo, že k její sterilizaci došlo, tak ve světle dalších indicií nelze dospět k jinému závěru, než že existuje pravděpodobnost, že sterilizace žalobkyně byla protiprávní,“ dodal soud.

Žena se verdiktu Nejvyššího správního soudu nedožila, v průběhu procesu zemřela.

Oběti protiprávních sterilizací mohou žádat o odškodné 300 000 korun

Domácí

Výběr článků

Načítám