Článek
Berži totiž začal pracovat na Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS), která vyšetřuje trestnou činnost policistů. Háček je v tom, že na rozdíl od svého dřívějšího postu u policie teď u inspekce pracuje jako civilista, a nárok na výsluhy mu tak zůstal.
Nynější angažmá Beržiho u inspekce potvrdila Právu její mluvčí Radka Sandorová: „Je zařazen na civilním postu koordinátora pro informační a komunikační technologie.“ V jaké platové třídě je Berži zařazen, odmítla Sandorová s odkazem na ochranu soukromých údajů upřesnit.
Obdobné pozice koordinátorů na Policejním prezidiu jsou podle informací Práva každopádně většinou spjaty s 13. až 15. platovou třídou, tedy se mzdou mezi 35 až 45 tisíci korun.
O působení na inspekci mlčí
Sám Berži se ke svému působení na inspekci odmítl vyjadřovat. Upozornil pouze, že k ní od policie nepřecházel přímo.
Po svém odchodu od policie pracoval jako IT specialista na ministerstvu vnitra, po vlně kritiky s ním ale resort spolupráci ukončil. Kromě Lessyho v té době situaci kritizoval i tehdejší premiér Petr Nečas (ODS), který chtěl podobným případům zabránit změnou služebního zákona.
„Případy, kdy generálové a plukovníci svlékli uniformu a dostali vysoké posty na ministerstvu, ale třeba i ve státních firmách, kazí celý systém. Vydělávají ohromné peníze, a navíc dostávají ještě příspěvky. To je nemorální,“ uvedl tehdy Nečas. Služební zákon nicméně žádné změny nedoznal a ani v nejbližší době se to nedá očekávat.
„Já jsem zákon nepsal“
Berži v této souvislosti odmítl, že by velkoryse nastavený systém jakkoli zneužíval. „Já jsem ten služební zákon nepsal a ani jsem si sám nedával odměny,“ řekl Právu s odkazem na více než miliónové roční bonusy, které v posledních dvou letech svého působení u policie obdržel.
Právě jeho případ v roce 2011 vedl tehdejšího šéfa policie Lessyho k zastropování odměn pro vysoké důstojníky.
Ty se totiž promítají do výpočtu výsluh, a docházelo tak k jejich umělému navyšování. Více než 60 tisíc korun měsíčně doživotně pobírá kromě Beržiho také někdejší náměstek policejního prezidenta Jiří Houba.
„Určitě už nenastane žádný exces typu Berži, protože to jsou věci, které vrhají špatné světlo na celou policii, a já s tím nemohu souhlasit,“ vysvětlil tehdy Lessy Právu, proč zavedl stotisícový roční limit na odměny, které se do výsluh započítávají.
Nové Beržiho působiště nyní nechtěl Lessy komentovat s tím, že o něm nemá žádné informace.
Výsluhy kompenzují omezení
Výsluhy, které policisté, hasiči a příslušníci dalších ozbrojených složek pobírají až do smrti, jim mají kompenzovat omezení, která měli během výkonu služby. Podle zákona totiž nesmějí např. podnikat nebo demonstrovat a mají povinnost v případě nutnosti nasadit vlastní život.
Výsluhy je mají také udržet ve službě co nejdéle, nárok na ně totiž vzniká až po patnácti odsloužených letech.