Skleněné peklo, požár v Londýně a hořící hotel Olympik v Praze je stejný scénář, řekl hasič

„Probíhající požár v Londýně, požár hotelu Olympik v Praze a film Skleněného peklo, to je jeden scénář. Jsou to výškové budovy, které nebyly děleny na požární úseky, to znamená, že tam nebyly konstrukce, které brání přenosu požáru,“ řekl Novinkám Kratochvíl, který byl v roce 1995 jedním ze dvou velitelů zásahu v Praze.

Jak dále upozornil, kolegové z Londýna to měli na počátku zásahu složitější, protože požár jim byl zřejmě nahlášený později a stačil se rozhořet. „Více se jim to zřejmě rozšířilo, my jsme měli plameny mezi 10. a 18. patrem, oni to měli v podstatně větším množství podlaží,“ vysvětlil vyšetřovatel hasičů.

Popsal také, jak komplikovaný je zásah v hořících a zakouřených prostorách. „Hasiči to mají složité, protože tam, kde vy jdete a rozsvítíte si, tak my, když chodíme v zakouřeném prostoru, tak proti sobě svítíme baterkou a tu baterku nevidíte. Máme jen ruce a nohy, chodíme po čtyřech a musíme se naučit v tom prostoru pohybovat, a hlavně najít cestu zpět,“ konstatoval vyšetřovatel.

Jedna z nejhorších situací při požáru Olympiku podle něj byla, když lidé seděli na parapetech oken a nemohli nic dělat. „Nám nezbylo nic jiného než čekat, než se k nim naši hasiči dostanou z pokoje, protože tento charakter objektů je typický tím, že se tehdy nemyslelo na postavení výškové techniky. Museli jsme se k nim nejprve dostat a pak jim dát dýchací přístroj,“ vylíčil Kratochvíl.

Kratochvíl rovněž zdůraznil potřebu prevence, a to nejen ve výškových budovách, ale i rodinných domcích. „Lidé by měli dodržovat, co se má dodržovat. Nebudou používat vysoušeč vlasů k tomu, že si přitopí, když je studené topení,“ uvedl hasič a dodal, že podobné případy jsou s nepořádkem ve společných prostorách domů.

Požár v pražském hotelu Olympik vypukl 26. května 1995 v 11. patře a oheň se schodištěm dostal do vyšších pater. Hasiči po příjezdu vyhlásili třetí stupeň požárního poplachu. Na pomoc přiletěly také vrtulníky, jeden z nich pomáhal zachraňovat lidi ze střechy. Hasiči dostali požár pod kontrolu za několik hodin. Šestatřicet lidí bylo zraněno včetně dvou hasičů, zemřelo sedm žen a jeden muž. Všichni byli cizinci.

Jde o dosud nejhorší požár v historii pražského sboru. Jako příčina byl stanoven nepořádek na chladničce, jako utěrky a časopisy, které následně vlivem tepla začaly hořet. Na šíření požáru měl však vliv také nepořádek na chodbách. Vyšetřovatelem požáru byl kromě Kratochvíla také Václav Hladík a Ladislav Horák. Škoda byla vyčíslena na 37 miliónu korun. Hasiči z hotelu zachránili okolo stovky lidí.