Skialpinisté se před tragédií chovali v lavinovém žlabu jako na sjezdovce

Dvojice v pondělí dopoledne postupovala za nádherného slunečného počasí z vrcholu Sněžky k polskému Slezskému domu, odkud pokračovala jihozápadní stěnou ke zhruba půl kilometru vzdálenému Trkači, bývalé vodárně zásobující vodou vrcholové boudy.

Freestylovou jízdu panenským terénem si skialpinisté chtěli zopakovat, načež vystoupali do koruny Obřího dolu a chvíli pokračovali směrem k Luční boudě. Sjíždět dolů začali na horní úrovni žlabu zvaného Úpička. Muž, zkušený horolezec z Trutnovska, sjel spolu s chlapcem do místa terénního zlomu, kde žlab pokračuje strmějším užším úsekem ke dnu Obřího dolu.

„Protože se jim první sjezd líbil, rozhodli se vydat se znovu vzhůru s tím, že si žlab sjedou znovu,“ uvedli ve čtvrtek záchranáři v analýze případu.

Výstup na lyžích opatřených tuleními pásy probíhal bez problémů do chvíle, než skialpinisté sundané lyže připevnili na batohy a pokračovali pěšky, čímž nebezpečně zatížili beztak nestabilní vrstvy navátého sněhu. Starší z obou výletníků zůstal stát s úmyslem parťáka při sjezdu panenskou přírodou nafilmovat.

Pokus o originální snímek muži zachránil život. „Při výstupu v lyžařských botách se na rozdíl od váhy rozložené po ploše lyží zatížení výrazně zvětšilo,“ popisují okamžiky krátce před tragédií záchranáři.

Mladík cestou nahoru záhy uvolnil středně velkou lavinu, což se při druhém stupni z pětibodové stupnice lavinového nebezpečí příliš často nestává. Laviny znovu potvrdily schopnost zabíjet při nízkém stupni nebezpečí. Mladšího skialpinistu lavina strhla a přehodila přes desetimetrový ledový práh. Starší stačil na parťáka ještě vykřiknout, ať plave.

„Následně je sám stržen masou sněhu, ale nakonec zůstane zraněn a otřesen na povrchu laviny,“ upřesnili záchranáři.

Zraněný skialpinista volal mobilem prostřednictvím linky 155 o pomoc. Komunikace se záchranářským dispečinkem probíhala ze strany volajícího kvůli vážným zraněním a šoku zmateně.

Záchrana v těžko přístupném nebezpečném terénu, kde hrozil další sesuv sněhu, přišla za 12stupňového mrazu necelou hodinu po pádu téměř půl kilometru dlouhé a půldruhého metru vysoké laviny.

Mladíkovi, nalezenému díky signálu lavinového vyhledávače pod skoro metrovou sněhovou vrstvou, už lékař vysazený na místo tragédie z vrtulníku nepomohl.

Žlabem Úpička pravidelně letí různě mohutné laviny. Zatím největší spadla 8. března 1956. Další velké laviny sjely Obřím dolem v letech 1976, 1986, 1987 a 1996.