Článek
Provozovatelku nejstaršího řemesla našli policisté mrtvou v říjnu 2009 v jejím domě, kde ji vrah svázal a poté škrtil vodíkem na psa a bil do hlavy. Teprve na podzim 2013 si vyšetřovatelé došli pro Eliáše. Ten sice přiznal, že za ženou chodil uspokojovat své sexuální choutky, ale žádného násilí se prý nedopustil. „Obžaloba mě uráží,“ konstatoval při svém výslechu. [celá zpráva]
Podle znalkyně sexuoložky Petry Sejbalové se u Eliáše projevila patologická sexuální agresivita se sadistickým obsahem poprvé už před jeho patnáctými narozeninami. „Svoji sexuální problematiku, se kterou se pět let léčil, ale vytěsňuje. Sama o sobě jeho deviace neznamená, že tento čin spáchal, ale pokud se ho dopustil, věděl, co dělá,“ konstatovala Sejbalová s tím, že Eliáš při sexuologickém vyšetření reagoval nejvíce na obrázek torza ženského těla se zaťatou sekerou v rozkroku.
Sadističtí vrazi mohou vystupovat normálně
Eliáš na svou obhajobu předvolal svou první lásku z dob dospívání, která měla dosvědčit, že se k ní vždy choval hezky. „To je ovšem běžné, že takový jedinec se k dívce, ke které má citové pouto, chová něžně a hezky bez známek agrese,“ kontrovala psycholožka Marcela Langová-Šindelářová.
Sadističtí vrazi mají podle znalců mezi útoky i patnáctiletý rozestup a při běžném společenském styku se chovají naprosto normálně. „Sexuální deviaci nelze vyléčit, lze jen tlumit nežádoucí projevy chování a nutkání,“ dodala Sejbalová s tím, že u sadistických násilníků se recidiva bez pečlivé léčby pohybuje okolo 80 procent.
Proces bude před brněnským soudem pokračovat dalšími výslechy svědků a důkazy. Projednávání případu je o to těžší, že od doby vraždy uplynulo už pět let. Obžaloba má navíc proti Eliášovi jen nepřímé důkazy.