Článek
Ke konfliktu došlo v roce 2020 na jedné z brněnských ulic. Když batole zastavilo v těsné blízkosti auta, aniž by ho poškodilo, osmašedesátiletá majitelka vozu začala na matku a dítěte křičet, ať jdou pryč.
Pak chytila chlapečka za ruku a svalila ho z odrážedla na zem. Při následné hádce opět seniorka vykročila s napřaženou rukou směrem k matce a jejímu dítěti, matka ji proto odstrčila a seniorka se skácela na zem.
Nemohla očekávat, že poškozená trpící problémy se základní stabilitou, se okamžitě převáží a spadne jak podťatá
Brněnský městský soud takové jednání označil za ublížení na zdraví a výtržnictví, za což matku potrestal 2,5 lety vězení s podmíněným odkladem na tři roky. Odvolací krajský soud pak trest zmírnil na dvouleté vězení s podmíněným odkladem na jeden rok.
Soud osvobodil muže obžalovaného ze zabití. Byla to nutná obrana
Proti verdiktu podala matka dovolání, které podpořilo i Nejvyšší státní zastupitelství. Matka upozornila, že její syn utrpěl po pádu škrábanec na ruce a psychický šok, a když se seniorka znovu blížila, nepříliš silně ji odstrčila. Jednalo se podle ní o nutnou obranu. „Nemohla racionálně očekávat, že poškozená trpící problémy se základní stabilitou, se okamžitě převáží a spadne jak podťatá,“ dodal ženin advokát.
Zcela přirozená reakce matky
Podle nejvyššího žalobce Igora Stříže žena do seniorky strčila ve chvíli, kdy se tato natahovala rukou k dítěti. „Opětovné napřažení ruky směrem k dítěti obviněná mohla snadno a pochopitelně vnímat jako další přímou hrozbu, jako další útok,“ zdůraznil nejvyšší státní zástupce.
Samotná seniorka si ve svém vyjádření k Nejvyššímu soudu postěžovala, že po operaci ruky i nohy se bude potýkat s doživotními následky.
Přirozenou reakcí matky byla obrana batolete, které se v dané chvíli ničeho nedopustilo
Senát Nejvyššího soudu v čele s Miladou Šámalovou předchozí rozhodnutí soudu zrušil a sám nově rozhodl tak, že matku obžaloby zprošťuje, neboť jednala v nutné obraně.
„Příčinou konfliktu bylo jednání poškozené, která stáhla z odrážela syna obviněné proto, aby mu zabránila zdržovat se v blízkosti svého stojícího automobilu. Zcela přirozenou reakcí obviněné jako matky byla obrana tohoto dítěte, batolete, které se fakticky v dané chvíli ničeho nedopustilo, ale bylo napadeno,“ konstatovali soudci.
„Při následné hádce, kdy již poškozená ani její majetek nebyly ohroženy, poškozená vykročila k obviněné a za ní se schovávajícímu synovi s nataženou rukou. Právě toto gesto bylo impulzem k obrannému jednání obviněné, která natažením obou rukou a opřením se jimi do hrudníku poškozené jednala zcela impulzivně jako ochranitelka svého dítěte,“ popsali soudci situaci.
Nejvyšší soud zdůraznil, že pro posouzení nutné obrany je zásadní styl reakce, nikoli již vzniklý následek. „Nejvyšší soud reakci obviněné považuje za zcela přiměřenou vzhledem k té, kterou vůči ní v dané chvíli užila poškozená,“ zakončili soudci.
Za výprask nejdříve odsouzeni, teď nutná obrana
