Senioři se musí vystěhovat z domu, o který je připravila zadlužená dcera

Dům Kastnerových skončil v roce 2017 v dražbě kvůli dluhům jejich dcery. Od té doby má nového vlastníka. Jenže senioři ho neuznávají a odmítají odejít. Nehnula s nimi ani osmnáctiměsíční podmínka, kterou loni v prosinci dostali za přečin neoprávněného užívání cizího domu.

„Bohužel rozhodnutí krajského soudu je konečné. Zamítl naše odvolání proti prvoinstančnímu rozhodnutí tachovského okresního soudu. Pokud manželé dům neopustí, mohou být vystěhováni exekučně,“ potvrdil v úterý Novinkám obhájce Kastnerových. Podle něj jedinou změnou oproti původnímu rozsudku je výrazné snížení soudních výloh, které měli důchodci zaplatit právníkovi nového majitele nemovitosti. Namísto částky 103 tisíc korun to nyní dělá něco přes deset tisíc.

Do celé šlamastyky dostala Kastnerovy jejich dcera, které rodiče před pár lety domek věnovali. V darovací smlouvě se sice pojistili klauzulí o tom, že mohou v domku dožít, jenže tento závazek dcera při převodu nemovitosti v katastru nenechala zapsat jako věcné břemeno, aby mohla dům využít jako zástavu při žádosti o půjčku. Žena a její partner se následně dostali do finančních problémů, a když půjčku nespláceli, dům jako zástava skončil v roce 2017 v aukci.

„Já se tady narodila. Tatínek padl ve válce, v domě jsme bydlely samy s maminkou. Manžel je se mnou od pětačtyřicátého. Máme tady zahrádku, slepice a králíky. Já ten barák nedokážu opustit. To si raději něco udělám,“ řekla Novinkám seniorka. Podle svých slov vůbec netušila, že dům byl v zástavě a následně prodán v dražbě.

„Dozvěděli jsme se to náhodou. A pak za námi začali jezdit policajti, že se máme vystěhovat. Neměli jsme ale k tomu důvod, protože jsme to nezavinili. Když nás odsoudili, brali jsme to za vyřízenou záležitost,“ pokračovala žena s tím, že si takové stáří rozhodně nepředstavovala.

Jejího manžela Jiřího nejvíce mrzí, že ten, kdo to zavinil, nebyl potrestán. „My jsme to jako volové odnesli,“ uvedl důchodce.

Tachovský soud v červencovém rozsudku konstatoval, že vlastník nemovitosti má právo domáhat se vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje. „Předmětnou nemovitost původní majitelka darovala své dceři a jejímu manželovi, kteří její vlastnictví pozbyli v rámci insolvenčního řízení, kdy došlo k jejímu prodeji novému vlastníkovi,“ stojí v rozhodnutí samosoudce Patrika Kurztégla.

Podle něj neexistuje žádný právní důvod, na jehož základě by manželé Kastnerovi předmětnou nemovitost mohli užívat. „Sami pouze uváděli, že v domě mají právo být, aniž by k tomu předložili relevantní doklad,“ doplnil soudce.

Nemovitost v dražbě koupila soukromá společnost. „Nabídli jsme se, že jim seženeme byt a první měsíc nájmu za ně uhradíme. Byli jsme připraveni i na to, že nám budou platit nájem a necháme je v domku dál bydlet. Z jejich strany ale nebyla vůbec žádná snaha se domluvit. Jsou přesvědčeni, že dům jim stále patří, a nás mají za své nepřátele,“ uvedl už dříve jednatel firmy s tím, že už bohužel musel učinit právní kroky. Přiznal také, že kdyby věděl, co ho čeká, dům by nekoupil. „Mysleli jsme si, že se domluvíme po dobrém. Naštvaní by neměli být na nás, ale na dceru se zetěm. Kdyby barák neprošustrovali, mohly v něm bydlet další generace,“ uzavřel podnikatel.