Článek
Nejvyšší žalobce, který v úterý představil výroční zprávu o činnosti za rok 2019, dlouhodobě horuje za zvyšování podílu peněžitých trestů. Mezi jednotlivými soudy přitom existují často propastné rozdíly v používání tohoto potrestání. Premiantem je Okresní soud v Domažlicích, kde soudci sahají po tomto trestu ve skoro šedesáti procentech případů, u jiných soudů je to i násobně méně.
„Jsem spokojen s pozitivním trendem při ukládání peněžitého trestu, ne s celkovou výší. Byl bych spokojen, kdyby ta činila okolo čtyřiceti procent. Jsem rád, že stoupá počet soudů, kde se to pohybuje okolo třetiny trestů, vidím v tom do budoucna velkou možnost,“ prohlásil Zeman s tím, že za posledních pět let vzrostl počet těchto sankcí čtyřnásobně.
Jeden vězeň stojí 1200 Kč denně. Nejvyšší žalobce chce víc alternativních trestů
S tím souvisí také dohoda o vině a trestu, kterou loni státní zástupci uzavřeli jen se 160 obviněnými. „Tam je prostor pro změnu k lepšímu. Nebránil bych se takové možnosti ani u případů, jako jsou například domácí vraždy. Když je to výsledek dlouhotrvajících problémů v té rodině, proč by to nešlo?“ otázal se Zeman.
Je nutné vězení?
Ruku v ruce s tím jde podle Zemana také snaha o změnu ve vnímání trestu vězení. „U nás je stále to, že kdo nejde do vězení, jako by nebyl potrestaný. To je podle mě potřeba změnit. Dokážeme společnost přesvědčit o tom, že není nutné vězení? Jiné tresty mohou být levnější pro společnost a přitom efektivnější. Nezapomínejme na to, že lidi, které posíláme do vězní, tak těch se nezbavíme. Oni se z toho vězení vrátí,“ upozornil Zeman.
Nejvyšší žalobce Zeman pohořel, soud smetl všechny jeho žaloby na úředníky
Nejvyšší státní zástupce by se nebránil ani dekriminalizaci některých trestných činů v dopravě. Ty nyní tvoří takřka 27 procent registrované kriminality. Už nyní totiž platí, že sankce ve správním řízení jsou někdy přísnější, než když delikvent skončí před soudem. „Pachatel tak mnohdy chce být trestně stíhán, protože ví, že ho to nebude stát tolik peněz. U soudu by se tak měly dávat aspoň takový peněžitý trest, jaký hrozí ve správním řízení,“ prohlásil Zeman.
Snižování sazby?
Žalobci by také uvítali, pokud by se změnily tresty za podporu a propagaci terorismu. Nyní za to hrozí až patnáct let, tedy za schvalování nějakého útoku může obžalovaný dostat více než za vraždu. „Ten trest je tam drakonický a máme návrh na jeho snížení. Jsem také zastáncem toho, aby soudci měli více prostoru pro vlastní uvážení při ukládání trestů, a je na debatu, jestli by se neměla snížit také sazba u přípravy trestných činů či u nedokonaných skutků,“ zamyslel se Zeman.
NSZ ve své zprávě konstatoval, že v loňském roce mírně vzrostla kriminalita. Počet zahájených trestných řízení loni meziročně stoupl zhruba o 2000 na téměř 212 tisíc. Státní zástupci podali obžalobu na 32 965 lidí, a také na 315 firem. Na dalších 37 614 lidí podali návrh na potrestání ve zkráceném řízení.
Počet zahájených trestných řízení klesal od roku 2013. „Zatím nedokážeme říci, proč se pokles loni zastavil. Jestli je to trend, jestli to zůstane na této úrovni, nebo se ta křivka zvedne zpět, kdy kriminalita začne stoupat,“ dodal Zeman.