Článek
Učinil tak 6. května krátce poté, co se s obhájcem Josefem Monsportem seznámil se závěry vyšetřování a celým policejním spisem. Nenašel prý žádné důkazy svědčící o nějakém nezákonném jednání ze strany své či samotné ČUS, která je rovněž stíhána jako právnická osoba.
Naopak míní, že v roce 2016 tehdejší vedení ministerstva v čele s ministryní Kateřinou Valachovou a tamní úředníci postupovali v rozporu se zákony, když ani řádně nepřipravili metodiku či jasná pravidla, komu a kolik úřad má dát financí.
„Jak dosvědčují shromážděné důkazy, nechal se věcem již dále nekontrolovaný průběh, který vyústil v rozdělování stamilionů a v souhrnu miliard bez pravidel na nejnižší úřednické úrovni,“ uvedl Jansta ve svém návrhu, jehož kopii má Právo k dispozici.
Připomněl v něm také, že už i pražský vrchní soud loni 26. září „vyslovil vážnou pochybnost o důvodnosti trestního stíhání“ Jansty, když rozhodl o odblokování jeho majetku za zhruba čtyři miliony korun.
Detektivové ústecké pobočky Národní centrály proti organizovanému zločinu viní Janstu z toho, že prý nestandardně a fakticky nezákonně lobboval za zvýšení dotací pro ČUS o dvanáct milionů korun. Vrchní soud ale v zářijovém usnesení konstatoval, že „má určité pochybnosti“.
„Už proto, že obviněný jako předseda České unie sportu měl v náplni práce získávání prostředků pro činnost ČUS a měl logicky zájem na tom, aby této organizaci byly přiděleny, pokud možno, co největší prostředky,“ podotkl v září předseda soudního senátu Jiří Lněnička.
A nenašel prý důkazy o Janstově snaze získat peníze pro ČUS nezákonně, např. předkládáním vědomě nesprávných údajů, manipulacemi s projekty, úplatky či vydíráním. Uzavřel tehdy věc názorem, že výsledek vyšetřování považuje za nejistý.
Stíhání za upozornění na nekalosti?
Podle Jansty by měl státní zástupce i proto zastavit stíhání jak jeho, tak generálního sekretáře ČUS Jana Boháče i samotné unie.
„Jestliže někdo zmanipuluje přidělení dotace a je to v pořádku, a ten kdo to umožnil, tedy ministryně školství (Valachová), mluví do médií, jak to všechno bylo v pořádku, a ten, kdo na to upozorní, je stíhán, tak jsme se ocitli v jiném státě a jiném režimu,“ řekl Právu Jansta. Nadále se podle svých slov cítí nevinný a jeho stíhání prý vůbec nemělo být nikdy zahájeno.
Končící ministryně školství Kateřina Valachová
„ČUS dostala v roce 2017 z ministerstva školství 60 milionů korun a za to jsem obviněn. Pak ale každý další rok 65 milionů, takže je to jasná manipulace tamní úřednice,“ míní Jansta, v jehož prospěch prý hovoří i několik znaleckých posudků či expertiz poukazujících na to, že problém a pochybení ohledně dotací byl na straně ministerstva.
Janstu policisté podezřívají hned ze tří trestných činů: porušení povinnosti při správě cizího majetku, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a z návodu ke zneužití pravomoci úřední osoby. Pokud žalobce jeho návrhu na zastavení stíhání nevyhoví a pošle následně případ k soudu, v případě uznání viny hrozí Janstovi pět až dvanáct let vězení.
Od předloňského července to obviněný právník považuje za nepochopitelné a v návrhu doplnil, že již samotnou medializací celé kauzy a své osoby byl po dobu téměř dvou let poškozen více než dost. Proto prý spolu s obhájcem věří, že jeho stíhání skončí.
Zdravý rozum
„Mohu k tomu dodat jen to, že snad už konečně zvítězí zdravý rozum,“ poznamenal k tomu Janstův advokát Monsport.
Kromě jmenovaných vrcholných představitelů ČUS policie v případu stíhá jako dva hlavní aktéry kauzy sportovních dotací někdejšího předsedu Fotbalové asociace ČR (FAČR) Miroslava Peltu a bývalou náměstkyni ministryně školství Simonu Kratochvílovou, dále také exšéfa odboru sportu na ministerstvu Zdeňka Břízu.
Kratochvílová, která měla rozdělování stamilionových dotací na starosti, stejně jako Pelta dokonce strávila několik týdnů ve vazbě, než ji předloni v červenci pustili na svobodu. Někdejší boss českého fotbalu se dostal z vězení počátkem června 2017, tedy po měsíci za mřížemi.
Státní zastupitelství na základě policejních odposlechů tvrdí, že Pelta dával ostatním instrukce, kolik peněz má kam zamířit. S Kratochvílovou se scházeli v jednom pražském bytě, kde se údajně domlouvali, komu a jaké částky ministerstvo přidělí. A to prý ještě před zasedáním expertní komise, která měla o rozeslání téměř půlmiliardy korun pro rok 2017 rozhodovat.
Peltův obhájce Bronislav Šerák nyní ke stíhání klienta uvedl, že ještě budou znovu výsledky uzavřeného vyšetřování studovat.
„Seznámení se spisem ještě neskončilo. Něco se tam doplňovalo, takže jsme s klientem ještě seznámení nebyli,“ řekl Právu Šerák.