Šéf cizinecké policie pro Právo: Převaděči už útočí i na policisty

Překvapila vás intenzita aktuální migrační vlny?

Určitě. A nejenom mě, ale celou policii, byť se o tom ze začátku tak nemluvilo. Strmý nárůst nelegálních migrantů jsme začali evidovat od konce května. Převážně se jedná o Syřany, kteří přes Českou republiku hlavně tranzitují. Jde o mladé kluky v rozmezí 18 až 30 let, občas je mezi nimi žena a malé děti. Do Německa míří, protože tam mají rodinu, známé, kamarády, vidí, kolik si tam dokáží vydělat a jaké tam mohou mít sociální jistoty.

Dá se určit, co tuto situaci zapříčinilo?

Situace v Turecku je taková, že tam žije asi 3,5 milionu Syřanů, kteří tam pracují a mají zázemí. V Turecku vznikly nepokoje mezi Turky a Syřany, je tam velká inflace (v září dosáhla 83,5 %, pozn. red.) a příští rok prezidentské volby. Dostali na výběr – buď běžte domů, nebo někam jinam. Takže Syřani se dali na pochod a jejich cílem je západní Evropa. A nejenom Německo, ale i Rakousko.

Minulý týden vláda ze středy na čtvrtek znovuobnovila kontroly na hranicích Česka a Slovenska. Co policie za tu dobu zjistila?

Nejdříve celková čísla, co se týče nelegální tranzitní migrace v České republice. Zatímco v roce 2021 jsme zjistili 1330 osob, k úternímu ránu je jich 14 214. Z toho 93 % tvoří občané Sýrie. Jenom za září to bylo přes osm tisíc, a to je pro nás nejsilnější měsíc.

Co se týče opatření na státních hranicích v případě znovuzavedení kontrol, tj. od 29. 9. jsme zkontrolovali přes 67 tisíc dopravních prostředků a přes 122 tisíc občanů. Bylo zjištěno skoro 1300 migrantů a 34 převaděčů.

Změnilo se pro vás něco za tu dobu, co byly znovuobnovené kontroly?

V poslední době rapidně stoupá agresivita převaděčů a jejich excesy vůči policejním hlídkám. Často nezastavují na výzvu ke kontrole, ujíždějí z kontrol, snaží se vytlačovat policejní auta a pak vznikají honičky.

Při nedávném opatření na Zlínsku to byla dodávka s maďarskou registrační značkou a převaděč byl dohnán po 500 metrech, utekl do polí a zadrželi jsme ho až přes varovné výstřely. O víkendu zase dodávka s 29 osobami, která ujížděla před policejní hlídkou, narazila do aut a do rodinných domů a bylo tam devět těžkých zranění. To jen potvrzuje, že se převaděči nezastavují před ničím. Jsou v tom pro ně obrovské peníze.

Říkali jste, že obnovení těchto kontrol má být jasným signálem pro převaděče. Je to účinný mechanismus k tomu, aby je spolehlivě odradil? Kdy to budete vyhodnocovat?

My chceme převaděče zastavit. Chceme jim dát jasný signál, aby přes nás nejezdili, a co nejvíce jim to znesnadnit. Policie nyní čeká na prvních deset dní těchto kontrol. Připravujeme vyhodnocení, které předložíme ministrovi vnitra a vládě. Ta může rozhodnout, zda tyto kontroly ukončí, nebo je podle Schengenského hraničního kodexu prodlouží o 20 dní až na dobu dvou měsíců.

V sobotu uvidíme, jestli záchyty převaděčů budou klesat a jestli to bude nárazové, protože je jasné, že kdybychom po deseti dnech odešli z hranice, tak tam začnou znova jezdit.

Takže se zatím na hranicích nic nezmění?

Pojedeme ve stejném režimu jako doposud. Počet hraničních přechodů i po tomto vyhodnocení nebudeme snižovat ani zvyšovat a zelenou hranici musíme dále střežit. Systém kontrol se nijak nezmění, ale byli bychom rádi, kdy nám od neděle pomohla také Armáda ČR.

Policejní prezident Martin Vondrášek řekl, že jedním z argumentů k tomuto znovuzavedení bylo nedůsledné dodržování readmisních dohod ze strany Slovenska. Jaký problém tady vznikl?

Některé státy EU mají podepsány tzv. readmisní dohody s okolními státy k předávání a přebírání osob. Česká republika má toto zavedeno s Německem, Rakouskem a se Slovenskem. To znamená, že v případě, kdy Česká republika prokáže, že na jeho území neoprávněně vstoupil cizinec, tak si stát, ze kterého přišel, tuto osobu převezme.

Z důvodu obrovského nárůstu cizinců přestala maďarská strana přebírat cizince v rámci readmisní dohody Slovensku. Odůvodnili to tím, že by se cizinci měli vracet do země původu nebo odkud přišli. Slovensko nyní vůči nám zaujalo stejný postup a cizince začalo přebírat výjimečně, s prokazatelným dokladem, že mají možnost na území Slovenska setrvat. Žádali jsme je, aby nám akceptovalo ještě další dva případy.

Jaké?

Když přijede vlak ze Slovenska po kolejích, na první železniční stanici v ČR zastaví a my při kontrole zajistíme cizince, kteří jsou tu neoprávněně a mají lístky. Pro nás to je jasný důvod, že si je mají převzít v rámci readmisní dohody. A také v případě, když budou v blízkosti státních hranic nebo na zelené hranici.

Dá se dodržování dohod nějak právně vymáhat?

Nedá.

Jak funguje v této oblasti spolupráce s Německem?

Cizince, kteří přijeli z Česka do Německa prokazatelně od nás, německá strana vrací v rámci readmisní dohody a Česko plní veškeré závazky vůči Německu. Občany si převezmeme zpět, ale ti chtějí do Německa, zkoušejí to tedy znovu a je to takový koloběh. Jsem přesvědčen, že žádný stát EU to není schopen sám vyřešit, je potřeba to řešit celounijně a začít pečlivě chránit vnější hranice Schengenu.

Zvládá Česko tyto závazky?

Zatím zvládá. Máme nastavenou spolupráci a v případě, že by jeden kraj nezvládal, tak vypomůže druhý.

Kolik je pro kontroly na hranicích se Slovenskem nasazeno policistů?

Nyní je to přibližně 400 policistů na dvanáctihodinovou směnu. Za jeden den je tak na ochraně státní hranice se Slovenskem zapojeno přes tisíc policistů a šedesát příslušníků celní správy. Kromě 27 hraničních přechodů hlídáme také 250 kilometrů zelené státní hranice, protože je tam z dřívějška vybudována spousta cest, které jsou zpevněné a lze tam státní hranice překračovat.

Jakou speciální techniku používáte?

Nakoupili jsme nové termovize, přístroje na noční vidění, drony, čtyřkolky, auta do terénu, speciální techniku na odhalování falešných cestovních dokladů. Máme velitelsko- štábní vozidla a tzv. kufry, kdy jsme v terénu schopni cizince identifikovat, vyfotit, sejmout otisky nebo přečíst cestovní doklad. Jde to online do systému EU a za chvíli máme odezvu, jestli se daný člověk v nějakém z členských států již nepohyboval.

Je potřeba také říci, že policisté cizinecké policie jsou opravdovými profesionály ve svém oboru. Dělají to dlouhodobě a už mají ten tzv. policejní čuch. Je to o vytipovávání vozidel a mezinárodní spolupráci. Máme také vytipovány registrační značky, na které se zaměřujeme.

Jaké tresty převaděčům nyní hrozí?

Je tam trest odnětí svobody až na dobu pěti let, ale většinou dostávají soudní vyhoštění z ČR na tři roky, zabavení aut i elektroniky. Dva převaděče stíháme vazebně. To už je první vlaštovka, ale se státním zastupitelstvím připravujeme úpravu paragrafu v trestním zákoníku o převaděčství, aby postihy byly daleko tvrdší. Aby převaděči věděli, že když je chytneme, tak je zavřeme.

Má většina migrantů svého převaděče?

Málo osob jde na vlastní pěst. S převaděči jsou ve spojení skrze sociální sítě, přijedou na nějaké shromaždiště v Turecku nebo Srbsku a tam se organizují.

Kolik si převaděči berou peněz?

Není to pevná sazba, ale pohybuje se od 500 do 5000 eur (v přepočtu 12 000–120 tisíc korun, pozn. red.).

Jakým způsobem se za hranice ČR dostávají nejčastěji?

V letošním roce jsou to jednoznačně dodávky. Na konci loňského roku jsme také zaznamenávali typy osobních rodinných vozidel typu MPV, která měla tmavá skla a vzadu vytrhané všechny sedačky a prostor vyztužený péry, aby, kdyby jich tam bylo dvacet, tak by při běžné kontrole nebylo vidět, že je tam nějaká zátěž. Také začínají využívat železnici a zvyšují se nám také počty leteckou cestou z Řecka. Tam při pobytové kontrole migranty odhalujeme, protože z 99 % cestují na falešné doklady. Ale jinak vesměs u sebe žádné doklady nemají.

Je v takovém případě pro policii těžké tyto lidi ztotožnit?

To těžké je. První komplikací je jazyková bariéra – jen malé procento Syřanů umí anglicky a musíme proto využívat tlumočníky. Přes takzvaná registrační místa, která jsme vytvořili v Břeclavi a Holešově, se je snažíme identifikovat, a pokud jej po odběru otisků nenajdeme v evropském systému, tak jsou ztotožněni na základě toho, co uvedou.

Dostávají v tomto směru nějaké instrukce od převaděčů, jak se mají chovat po zadržení?

Převaděčství je vysoce organizovaná činnost, takže jsou naprosto přesně instruovaní. Stává se nám, že ve vlaku sedí dvacet Syřanů a o dva vagony dále sedí i převaděč, třeba Turek, má mobilní telefon a domlouvá se s nimi po mobilu, dává jim instrukce atd.

Jedna skupina migrantů odhalená na Zlínsku nám v červnu řekla, že jsou poučeni od převaděčů, že se mají sami dostavit na policii, kde dostanou papír, se kterým mohou volně cestovat do Německa. Na to jsme zareagovali tím, že jsme je od poloviny června začali zajišťovat do záchytných zařízení v rámci předání na Slovensko. Ale slovenská strana nám je nepřevzala a my je museli zase propustit.

Konečný výsledek byl takový, že jsme je měli zjištěné třeba dvacet, třicet dnů a pak jsme je stejně museli pustit. Mysleli jsme si, že jim tím předáme signál jako v roce 2015, kdy přes nás na základě toho přestali chodit. Nyní na to takto nezareagovali.

Kdo vlastně tito převaděči jsou?

Hlavy organizátorů jsou někde úplně jinde – většinou v Turecku nebo Srbsku. Převaděči, kteří převážejí osoby přes hranice anebo území ČR, to jsou řidiči, kteří to dělají za úplatu a mají odvést osobu z bodu A do bodu B. Objevují se mezi nimi Češi, Ukrajinci, Iráčani nebo Syřani.

Co se děje poté, když dostane cizinec výjezdní příkaz?

Dostane jej s poučením, že může setrvat na území ČR a má se dostavit na ministerstvo vnitra pro vízum za účelem strpění. Mohou tady být do doby, než se situace změní v jejich zemi. Anebo že může požádat o azyl v ČR, popřípadě odjet do země původu.

Co dělají mezi tím?

Nejbližším vlakem jedou do Prahy a z Prahy pak do Německa. Stává se také to, že zůstávají čekat na místě v Hulíně, kam je vozíme, anebo v Praze na nádraží, kde jsou instruováni od převaděčů, že si pro ně přijedou auta z Německa. Takže se stává, že několik hodin někde jsou – třeba v parcích před nádražím.

Stále platí, že nárůst migrace nijak neovlivnil bezpečnost v Česku?

Je to tak. Do současné doby nemáme žádné oznámení o tom, že by tady tyto osoby páchaly trestnou činnost. Bezpečnostní riziko je pro ČR objem migrantů, pokud by německá strana znovuzavedla kontroly s ČR a do Německa by se nedostal nikdo. Pokud bychom do toho neměli zavedeny kontroly se Slovenskem, tak by všichni zůstávali v ČR, a to by bylo obrovské bezpečnostní riziko.

Jakým bezpečnostním rizikem jsou převaděči?

Ano. My v ten moment, kdy ho odhalíme, nevíme, jestli je to člověk s trestní minulostí. I proto jsou pro nás prioritním cílem.

Co je podle vás z hlediska cizinecké policie největším problémem současné migrační vlny?

Je to možná personální problém. Do řešení se v současné době musí zapojit všechny složky policie – ať už z pořádkové, dopravní, nebo kriminální policie. Sami policisté z cizinecké policie by to nezvládli.

S jakým celounijním řešením by se mělo přijít? Je problém i na straně nedůsledného hlídání vnější hranice Maďarskem?

To určitě ne, tam je takový tlak, že to kolegové z Maďarska nestíhají sami dělat. Česká policie dlouhodobě posílá kontingenty policistů na pomoc k ochraně vnější hranice do Severní Makedonie a Maďarska a to je základ toho, že by státy, včetně agentury Frontex (Evropské pohraniční a pobřežní stráže, pozn. red.), měly v této době pomoct na srbsko-maďarské vnější hranici. To musí koordinovat Evropská unie a státy by se k tomu měly postavit.

Jen naši policisté se tam střídají po osmi týdnech a za tu dobu mají na starost úsek asi 60 kilometrů hranice a jsou schopni zadržet přes šest tisíc nelegálních migrantů.

V čem se aktuální vlna liší s rokem 2015?

Tehdy žádný stát nečekal tak masový přísun migrantů a nebyl na to připraven. Monitorovali jsme situaci v okolních státech a za pochodu řešili, co s migranty budeme dělat. V té době jsme měli jedno zařízení s kapacitou 150 míst a najednou v něm bylo přes tisíc lidí ve stanech a buňkách, takže jsme museli za pochodu otevřít další dvě zařízení.

V letošním roce na to státy včetně ČR připraveny jsou. Od roku 2015 máme připravené operační plány a máme od vlády vyčleněných 480 milionů korun na nákup speciální techniky. Máme také tři záchytná místa s kapacitou tisíc míst.