Článek
Případem se bude zabývat Vrchní soud v Praze, Kadlecův advokát se proti rozsudku na místě odvolal. Kadlec se ze závěrečného jednání hlavního líčení omluvil.
Kadlec podle nepravomocného rozsudku nepřiznal zhruba 35 milionů korun, které mu přistály na jeho švýcarském účtu v letech 2003 a 2004. Tím měl způsobit České republice škodu přes jedenáct milionů korun.
Peníze na Kadlecův účet měla poslat lichtenštejnská firma Shira Anstalt, která byla v letech 1998 až 2017 majitelkou společnosti Tukový průmysl, a.s.. A Tukový průmysl, a.s. spolu se společností Beno figurovaly v kauze pokusu o vytunelování Čepra Radovanem Krejčířem. Soudkyně Silvie Slepičková poznamenala, že Shira Anstalt fakticky ovládal Martin Pechan, který si jako Krejčířův spolupachatel odsouzený za pokus o vytunelování Čepra odpykává pětiletý trest. V Kadlecově věci Pechan odmítl vypovídat s tím, že by si mohl přivodit trestní stíhání.
Podle serveru iRozhlas.cz se Kadlec hájil tím, že šlo pouze o půjčku na jeho podnikatelské plány (investice do seychelské společnosti), kterou následně po šesti letech vrátil. Státní zástupce nicméně podotkl, že onen švýcarský účet byl zrušen už v roce 2006. Kadlec soudu vysvětlil, že peníze vracel v hotovosti v tašce. „Pokud vím, tak vrácení peněz v hotovosti není na území švýcarské federace deliktem ani trestným činem,“ poznamenal Kadlecův obhájce Radek Ondruš.
Nevěrohodná výpověď
Soud ale Ondruš ani Kadlec nepřesvědčil. „Obhajobu obžalovaného jsme považovali za nevěrohodnou. Máme za to, že v daném případě se nejedná o půjčku a jedná se o příjem a měla být z této částky zaplacena příslušná daň,“ shrnula Slepičková. V Kadlecově obhajobě byly podle soudu nesrovnalosti a nelogičnosti. Například u dokumentů, kterými měl prokazovat, že šlo o půjčku.
„Stěžejní dokumenty jako je smlouva o úvěru, plné moci, potvrzení o převzetí finanční hotovosti ve sportovní tašce, ani jeden z těchto dokladů neobsahuje ověření jedné nebo druhé strany, aby bylo nezpochybnitelné, že se jedná o tu osobu, jejíž jména na té listině figuruje,“ uvedla například Slepičková. Žalobce je rovnou označil za podvrh.
Kadlec musí také zaplatit peněžitý trest ve výši pět set tisíc korun.
Městský soud Kadlece už jednou za to poslal na pět a půl roku do vězení a uložil mu povinnost zaplatit pět milionů korun. Odvolací soud ale rozsudek zrušil a vrátil k novému projednání. Státní zástupce Pavel Prygl ve středu pro Kadlece navrhoval uložit souhrnný trest někde mezi sedmi a půl a deseti roky vězení a současně i peněžitý trest v pětimilionové výši.
Kadlec byl totiž mezitím pravomocně odsouzen v jiné věci ke čtyřem rokům vězení za nevýhodné obchody s benzinem a naftou z dob, kdy byl generálním ředitelem Čepra.
Spolu s jeho obchodním ředitelem Alexandrem Houškou měli státu způsobit více než dvousetšedesátimilionovou škodu, kterou musí také zaplatit. Ondruš proto argumentoval proti uložení peněžitého trestu tím, že má jeho klient obstavený majetek a nemůže tak oněch pět milionu zaplatit.
Ondruš v závěrečné řeči soudu navrhoval Kadlece zprostit obžaloby, protože podle jeho názoru nebyla jeho obhajoba nijak vyvrácena. Tedy, že nebylo prokázáno, že šlo o zdanitelný příjem.
